Zdejší panství zakoupil František Antonín Špork v roce 1715. Vrch Čihadla byl oblíbeným zastavením tažného ptactva, a proto zde začal v roce 1718 budovat areál loveckého zámečku. Čižba – lov tažných ptáků byla Šporkovou velkou vášní. Součástí areálu byly vedle vlastního zámku La Maison de Bon Repos (Dům oddechu) i kaple sv. Jeronýma, kaple sv. Simeona Stylity, dům pro kněze a poustevníka („Ermitáž“).
Po Šporkově smrti v roce 1738 areál přešel do majetku majitele benáteckého panství, Ignáce Zikmunda hraběte z Klenové a Janovic. Nebyl používán a pustl. V roce 1769 jej v dražbě zakoupil pražský arcibiskup Antonín Příchovský z Příchovic. Ten areál rozšířil a přestavěl. Přestavbu řídil pravděpodobně architekt Ignác Palliardi. Podle Pavla Vlčka je autorem přestavby pravděpodobně Jan Josef Wirch.[3] Hrabě Příchovský rovněž založil přilehlou obec Čihadla. Po roce 1816 získali areál Thun-Hohensteinové. V letech 1844-47 zde působil jako učitel hudby Bedřich Smetana. Koncem osmdesátých let 19. století byl areál ve vlastnictví Länderbank Wien. V roce 1905 zámek zakoupila rodina Kinských. Opravy proběhly v roce 1913 a po 1. světové válce.[4]
Po druhé světové válce byl v areálu lazaret Rudé armády. V roce 1958 byl zámek prohlášen nemovitou památkou.[1] Od 15. ledna 1963 se v areálu zámečku Bon Repos (v rozporu s předchozí deklarací památkové hodnoty) začalo stavět zázemí pro 13. samostatný raketový oddíl ze Slovenska. Části přilehlého lesa byly označeny jako vojenský prostor s přísným zákazem vstupu. Armáda držela zámek do roku 1990, nyní je po kompletní rekonstrukci v držení soukromého majitele.[5]
Objekty
Přední zámek či Nový zámek
Zadní stavení – La Maison de Bon Repos přízemní budova, nad portálem reliéf kojící Madony, v sále uvnitř fresky s motivy lovu ptáků kolem 1715, opraveny 1872 Antonínem Friebelem.
Čínský pavilon – rokoková budova postavená v roce 1770, v sále nástropní malby s čínskými motivy z doby okolo 1770.