|
Dagmar Dánská
Dagmar Dánská (1186? – 24. května 1213[1], Ribe) nebo také Markéta Přemyslovna byla česká princezna, dcera krále Přemysla Otakara I. a jeho první manželky Adléty Míšeňské, která se později sňatkem s dánským králem Valdemarem II. (1170–1241; vládnoucí od roku 1202) stala dánskou královnou. NámluvyMarkéta měla jednoho bratra, Vratislava, a sestry Božislavu a Hedviku. Zažila nejprve zvolení svého otce českým knížetem, poté ale, když Přemysl Otakar I. její matku zapudil, musela spolu s ní hledat útočiště v Míšeňsku. Na míšeňský dvůr, kde Markéta vyrůstala, však roku 1204 přišli vyslanci dánského krále Valdemara II. s žádostí o ruku prý půvabné Markéty. V roce 1205 se Adléta mohla vrátit do Prahy, neboť manželství princezny Markéty Přemyslovi slibovalo spojenectví dánského krále. Stará dánská píseň líčí námluvy takto:
Dánská královna Svatba s Valdemarem II. proběhla ve městě Lübeck roku 1205. Při té příležitosti Markéta přijala jméno Dagmar.
Valdemar byl své ženě prý často nevěrný, ovšem Markéta si podle pozdějších legend v krátkém čase získala poddané svou krásou a laskavostí. Dodnes je jednou z nejvíce vzpomínaných dánských královen. V roce 1209 se jí narodil syn Valdemar. Markéta-Dagmar zemřela při porodu druhého syna roku 1212 nebo 1213.
Stará lidová balada říká, že na smrtelné posteli Markéta žádala Valdemara, aby se podruhé oženil s Kirsten, dcerou Karla von Rise, a ne s "krásnou květinou" Berengarií Portugalskou (dánsky: Bengerd). Jinými slovy předpovídala boje o trůn mezi Berengariinými syny, které mohou přivést Dánsko do potíží. Po Markétině smrti se Valdemar v roce 1214 oženil se zmíněnou Berengarií Portugalskou. Královna Dagmar je pohřbena v klášterním kostele v Ringstedu, po jednom boku Valdemara II., zatímco královna Berengarie je pohřbena po jeho druhém boku. Valdemar II. v roce 1218 zvolil svého nejstaršího syna svým spoluvládcem. Roku 1231 byl princ Valdemar Mladý při lovu v Refsnæsu smrtelně postřelen. Odraz v umění Dagmar byla pochována v kostele v Ringstedu na Sjællandu v hrobě s prostým náhrobkem. V tomto kostele se nachází i malba představující královnu při modlitbě. V jejím hrobě byl v roce 1683 nalezen kříž, vyrobený v Byzanci na přelomu 10. a 11. století. Jeho originál je uložen v Kodani. Tomuto kříži se říká Dagmařin kříž a dodnes různé obdoby tohoto vkusného křížku nosí řada dánských žen. Podle pověsti ho pověsila dceři na památku na krk při loučení její matka.[2] V roce 1928 byla v Ringstedu odhalena pamětní deska, na které je vyobrazena královnina podoba a Dagmar s poddanými. Deska je dvojjazyčná a nápis na ní je v češtině a dánštině.V Ribe, v místě bývalého hradu Slotsbanke, kde Dagmar zemřela, stojí její pomník vytvořený sochařkou Anne Marie Carl-Nielsen představující i scénu její smrti. Královna Dagmar se stala postavou několika dánských lidových balad, z nichž nejznámější je Dronning Dagmar ligger i Ribe syg (Královna Dagmar stoná v Ribe). Václav Beneš Třebízský o Markétě napsal historický román Královna Dagmar (1883) a Svatopluk Čech o ní napsal historický epos Dagmar (1885). Dronning Dagmar (Královna Dagmar) je rovněž název kantáty dánského skladatele Poula Schierbecka (1888–1949), miniopery Arne Dicha (* 1942) z roku 2006 a filmu režisérky Elisabeth Damkiærové z roku 2000. GenealogieGalerie
OdkazyReferenceLiteratura
Externí odkazy
Information related to Dagmar Dánská |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
