Dana Medřická
Narození	11. července 1920 Praha
Úmrtí	21. ledna 1983 (ve věku 62 let) Praha
Choť	Václav Vydra Artemio Precioso Ugarte
Děti	Václav Vydra
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dana Medřická (11. července 1920 Praha – 21. ledna 1983 Praha) byla česká divadelní, televizní a filmová herečka.

Již od své první návštěvy divadla v šesti letech toužila stát se herečkou. Když jí přísný tatínek nedovolil jít na konzervatoř, odmaturovala na pražském dívčím gymnáziu v Dušní ulici (1939).^[1] Studium na konzervatoři sice zahájila, ale nedokončila a už na jaře 1940 nastoupila do svého prvního angažmá v Brně, kam ji jako „novou naději českého divadla“ doporučil režisér Jaroslav Kvapil. Další kroky vedly herečku do Plzně (1942–1943)^[2] a ještě před koncem války do Prahy. Zde začínala v Lidovém divadle Uranie, první poválečnou sezonu zahájila v Divadle 5. května, ale již od září 1945 působila v Městském divadle na Královských Vinohradech (později Divadle čs. armády).^[1]

První velký úspěch jí přinesla role Slávky Hlubinové ve Šrámkově Měsíci nad řekou, kterou hrála na jevištích v Plzni i Praze, ale v níž zazářila především ve stejnojmenném filmu Václava Kršky z roku 1953. Na scénách Městských divadel pražských v letech 1954–1959 a Národního divadla (1959–1983) vytvořila desítky různorodých ženských postav světového repertoáru. Její interpretace se vyznačovaly neokázalostí, prostou i jedinečnou schopností vystihnout komické i tragikomické charaktery. K jejím životním rolím kromě Šrámkovy Slávky patřila Blanche v Tramvaji do stanice Touha T. Williamse, titulní role v Brechtově Matce Kuráži, ale především Erži Orbánová v Kočičí hře maďarského autora Istvána Örkényho. Zásluhou mistrovského výkonu Dany Medřické se Kočičí hra stala jednou z divácky nejúspěšnějších inscenací v historii Národního divadla a dosáhla 403 repríz.^[3] Dávala vždy divadlu přednost před filmem, přesto vytvořila na pět desítek filmových rolí.

Málokdo z filmových režisérů jí však nabídl roli, jaká by odpovídala herečce jejího formátu. A tak její Slávka Hlubinová zůstala pro diváky po desetiletí vrcholem jejího filmového umění. Také na televizní obrazovce se objevila v několika seriálech, jako Taková normální rodinka, F. L. Věk nebo Nemocnice na kraji města. Nezapomenutelným zůstal herecký koncert dvojice Dana Medřická – Karel Höger v televizním komorním dramatu Romeo a Julie na konci listopadu.

V roce 1979 zemřel po delší nemoci její celoživotní partner Václav Vydra mladší, s nímž žila od roku 1945. Za zmínku stojí i fakt, že spolu s ním podepsala v roce 1948 výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla vydána dne 25. února 1948 na podporu komunistického převratu.^[4] Se svým partnerem vychovávala syna Václava Vydru nejmladšího, dnes dalšího pokračovatele herecké dynastie Vydrů.

Všechny své role brala vážně a zodpovědně, a to jak na jevišti, tak v osobním životě, zapomínala jen sama na sebe. Jejímu „babímu létu“, vztahu se Španělem Artemiem, který v padesátých letech žil v Praze a patřil tehdy k jejím obdivovatelům, nebylo už dopřáno mnoho času. Jejich manželství trvalo jen něco přes rok.

Dana Medřická byla hospitalizována se srdečním infarktem, na jehož následky zemřela 21. ledna 1983.

V roce 1995 vyšla kniha vzpomínek Vaše Dana Medřická.^[6]

Dana Medřická byla oceněna státní cenou a získala titul Zasloužilá umělkyně. Národní umělkyní se přes svoji výjimečnost a oblibu nikdy nestala.^[7]

• V Národním divadle je na pravém schodišti mezi přízemím a 1. balkonem umístěna busta Dany Medřické^[8]
• V roce 2019 vydala Česká pošta známky a obálky prvního dne s příležitostným razítkem s portréty Dany Medřické a Radovana Lukavského.^[9]

• ČERNÝ, Jindřich. Dana Medřická. Praha : XYZ, 2010. 291 s. ISBN 978-80-7388-412-3.
• JAROŠ, Jan. Dana Medřická : Čs. filmový ústav, 1988. 26 s.
• Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 50, 77, 115, 255, 262–263, 326–327, 447, 505.
• FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha: Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 168–172. 
• Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 455. 
• Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 355–358.
• SPISAROVÁ, Bohumila; VYDRA, Václav. Vaše Dana Medřická. Praha : Kvarta, 1995. 244 s. ISBN 80-85570-56-4.
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 370–371. 
• ZINDELOVÁ, Michaela. Tři na forbíně : Dana Medřická, Irena Kačírková, Karolína Slunéčková. Praha : XYZ, 2009. 288 s. ISBN 978-80-7388-170-2.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dana Medřická na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Dana Medřická
• Dana Medřická v souborném katalogu Akademie věd ČR
• Dana Medřická v databázi Archivu Národního divadla
• Dana Medřická v archivu Národního divadla Brno
• Dana Medřická ve Filmovém přehledu
• Dana Medřická v Česko-Slovenské filmové databázi
• Dana Medřická ve Filmové databázi
• Dana Medřická na Kinoboxu
• Dana Medřická v Internet Movie Database (anglicky)
• Dana Medřická na Dabingforum.cz
• Dana Medřická v Síni slávy Národního divadla Brno
• Dana Medřická v Encyklopedii dějin města Brna