Dar slzDar slz (gratia lacrimarum / donum lacrimarum) označuje v křesťanské mystice boží milost, které se dostává některým křesťanům.[zdroj?!] Slzy pak provází osobu každodenním životem, zvláště pak během liturgických úkonů a modlitby. Tzv. darem slz byl obdařen např. Ignác z Loyoly. Rolí slz v křesťanském životě se obšírně zabývá sv. Robert Bellarmin v traktátu Úpění holubice čili o užitečnosti slz (česky Krystal, 1948). CharakteristikaNejedná se o prolévání slz jen tak. Označuje se tím dar, který souvisí s prožíváním - vciťováním se do nesmírného ponížení božího Syna - rozjímání jeho utrpení. Také jsou darem slz označovány ty stavy, které souvisí s lítostí nad vlastními hříchy, nebo nad zatvrzelostí hříšníků k té velké Lásce, která sebe samu vydala a možná pro ně zbytečně. Každopádně dar slz není zoufalstvím nad sebou samým ani nad ničím jiným. Člověk mající milost prožívat bolest Lásky se neudrží a roní slzy nad netečností k této Lásce. Nad tím, jak sám tu Lásku zranil a zradil - zraňuje a zrazuje…(Má Lásko na kříž přibitá i ranami mých hříchů… viz kancionál 301). Kromě již zmiňovaného Ignáce z Loyoly měl být tímto darem obdařen i sv. František z Assisi, který údajně oslepl mimo jiné i proto, jak ronil slzy. Dar slz v tradičním římském rituTridentský misál obsahuje v části Orationes diversas speciální mešní formulář za dar slz. V této modlitbě se dar slz přirovnává k zázračnému vytrysknutí pramene ze skály, které je popisováno v Ex 17, 1-7 (Kral, ČEP); slzy se popisují jako specifický projev lítosti nad hříchy, která je nutnou podmínkou pokání, Božího odpuštění a záchrany před zavržením. Text modliteb zdůrazňuje, že nejde pouze o přirozenou emoční reakci: vyjití „potoků slz“ z duše se však připisuje zvláštnímu působení Ducha svatého.
OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Don des larmes na francouzské Wikipedii.
Související článkyInformation related to Dar slz |