Dmitrij Olegovič Rogozin
Dmitrij Olegovič Rogozin (2020)
generální ředitel Státní korporace pro kosmické aktivity Roskosmos
Ve funkci: 24. května 2018 – 15. července 2022
Prezident	Vladimir Putin
Jmenující	Vladimir Putin
Předchůdce	Igor Komarov
Nástupce	Vladimir Borisov
náměstek předsedy vlády
Ve funkci: 23. prosince 2011 – 18. května 2018
Prezident	Dmitrij Medveděv Vladimir Putin
Předchůdce	Sergej Ivanov
Nástupce	Vladimir Borisov
stálý zástupce Ruské federace při NATO
Ve funkci: 9. ledna 2008 – 23. prosince 2011
Prezident	Dmitrij Medveděv Vladimir Putin
Předchůdce	Konstantin Tockij
Nástupce	Alexandr Gruško
Stranická příslušnost
Členství	Lidová strana Ruské federace (2001–2003) Rodina (2003–2006) Veliké Rusko
Narození	21. prosince 1963 (61 let) Moskva
Rodiče	Oleg Konstantinovič Rogozin
Děti	Alexej Dmitrijevič Rogozin
Alma mater	Fakulta žurnalistiky Lomonosovovy univerzity (1981–1986) Univerzita marxismu-leninismu při Moskevském městském výboru KSSS (do 1988)
Profese	novinář, politik, diplomat a poslanec Státní dumy
Náboženství	Pravoslavná církev
Ocenění	čestný doktor Voroněžské státní univerzity (2015) medaile Na památku 850 let Moskvy Medal "For Valiant Labor" Řád přátelství 2. třídy čestná zbraň … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	www.rogozin.ru
Commons	Dmitry Rogozin
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dmitrij Olegovič Rogozin (rusky Дмитрий Олегович Рогозин; * 21. prosince 1963, Moskva) je ruský politik.

V roce 2003 založil nacionalistickou stranu Vlast (rusky Партия "РОДИНА"), která získala v parlamentních volbách 9,2 % hlasů, Rogozin se poté stal místopředsedou ruského parlamentu.^[1]

V roce 2008 byl jako ruský velvyslanec při NATO vyslán do Bruselu. V této roli silně oponoval vztahům NATO-Ukrajina a NATO-Gruzie.^[2] V roce 2011 byl povolán zpět do Ruska, kde získal funkci vicepremiéra pro zbrojní program.^[1]

Po ruské anexi Krymu na jaře 2014 byl Rogozin zařazen na sankční seznam Rusů, kterým USA a EU zakázaly vydávání víz a zmrazily zahraniční konta.^[3] Rogozin na sankce reagoval výrokem: „Tanky nepotřebují víza.“^[1]

V květnu 2018 se stal generálním ředitelem agentury Roskosmos, kde nahradil Igora Komarova.^[4] V polovině července 2022^[5] jej ve funkci nahradil Jurij Borisov,^[6] do té doby místopředseda ruské vlády.

Rogozin se stal předsedou voroněžské organizace politické strany Velikaja Rossija (Великая Россия).^{[7][pozn. 1]}

V prosinci 2022 při oslavě 59. narozenin v hotelu v Doněcku došlo k ostřelování ze strany Ukrajiny a Rogozin byl zraněn.^[8][9]

V září 2023 ho Ruskem jmenovaný guvernér okupované Záporožské oblasti Jevhen Balickyj^{[pozn. 2]} jmenoval ruským senátorem za tuto oblast.^[10][11]

Rogozin je považován za jednoho z vůdců Izborského klubu, který v roce 2012 založil nacionalistický novinář Alexandr Prochanov. Jde o vlivný think-tank vyvíjející strategické plány v ekonomické a společenské oblasti. ^[1]

V dubnu 2012 přislíbil zprovoznění kosmodromu Vostočnyj do konce roku 2015 a prohlásil „dám na to svůj zub“, což odpovídá českému výroku „na to dám krk“. Kosmodrom ale v termínu otevřen nebyl a lidé Rogozina vyzývali, aby jim tedy svůj zub „dal“.^[12]

Podle vyšetřování Navalného Fond boje s korupcí z listopadu 2019 Rogozin a jeho rodina vlastnili nemovitý majetek v hodnotě 350 mil. rublů (asi 130 mil. Kč), což byl 15-násobek jeho tehdejších ročních příjmů jako ředitele Roskosmosu.^[13][14]

V květnu 2023 na svém telegramovém účtu uvedl, že pochybuje o tom, že Američané přistáli na Měsíci.^[15][16]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dmitrij Olegovič Rogozin na Wikimedia Commons
• osobní webová stránka Archivováno 23. 6. 2005 na Wayback Machine.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.