Ellen Druffel (Ellen Rodriguez Mary Druffel, také uváděna Ellen R.M. Druffel) je americká oceánografka a izotopová geochemička známá svým výzkumem pomocí radiokarbonové metody datování při sledování mořských procesů. Tato chemicko-fyzikální metoda je založena na výpočtu stáří z poklesu počtu atomů radioaktivního izotopu uhlíku ¹⁴C v původně živých objektech. Radioaktivní izotop uhlíku má poločas přeměny 5730 roků a měřením jeho zastoupení ve zbytcích mrtvých těl lze proto odhadnout jejich stáří.

Ellen se při svém výzkumu zaměřuje na dvě oblasti - koloběh uhlíku v mořské organické hmotě a paleoklimatické záznamy korálů:

• Koloběh uhlíku je část biogeochemického cyklu, při kterém dochází k výměně uhlíku mezi biosférou, pedosférou, geosférou, hydrosférou a atmosférou Země.
• Paleoklimatologie je vědní disciplína studující klimatické změny a kolísání klimatu Země. Právě korály, které podle odhadů pokrývají asi 284 300 km² mořského dna, jsou velmi vhodné pro její studium.

Ellene je autorkou nebo spoluautorkou více než 180 publikací z oboru oceánografie a geochemie.^[1]

V roce 1975 získala Ellen bakalářský titul v oboru chemie na Loyola Marymount University v Los Angeles v Kalifornii.

V roce 1980 získala doktorát z chemie na katedře chemie na Kalifornské univerzitě v San Diegu,^[2] kde byl jejím školitelem americký fyzikální chemik a jaderný fyzik rakouského původu Ph.D. Hans Suess (1909–1993, vnuk rakouského geologa Eduarda Suesse).

Nyní (2020) je Ellen profesorkou na katedře Fred Kavli Endowed Chair v oboru vědy o zemských systémech na Kalifornské univerzitě v Irvine (UCI nebo UC Irvine). Je jednou ze zakládajících členek této katedry.

Ellen se při svém výzkumu zaměřuje na dvě oblasti – koloběh uhlíku v mořské organické hmotě a paleoklimatické záznamy korálů. V obou oblastech provedla se svými kolegy mnoho výzkumných prací. Zde jen několik příkladů těchto prací.

• Vliv mořského sedimentu na fázové dělení a izotopický obsah říčního rozpuštěného organického uhlíku
• Omezení izotopů uhlíku při degradaci (chemický rozklad) a sekvestraci (ukládání uhlíku) organické hmoty v okrajových mořských sedimentech ovlivněných řekou
• Koloběh uhlíku v extrémním prostředí sedimentu Severního ledového oceánu
• Rozpuštěný organický radiokarbon ve východním Tichém oceánu a jižních oceánech
• Rozpuštěný organický radiokarbon v západním Indickém oceánu

• Paleoklimatologie používá radiokarbonu (¹⁴C) jako mocného datovacího nástroje pro určení časové posloupnosti a výpočtu stáří původně živých organismů. Výzkum množství ¹⁴C odhalil například míšení oceánů v minulosti.
• Provedený korálový radiokarbon odhalil variabilitu oscilace severního Tichého oceánu.
• Provedený korálový radiokarbon odhalil variabilitu v Jihočínském moři během posledních 500 let.
• Radiokarbonové metody byly použity pro odhalení následků výbuchů testovacích povrchových termonukleárních zbraní na Marshallových ostrovech v roce 1946.

V roce 1990 obdržela medaili Jamese B. Macelwana od Americké geofyzikální unie. V roce 2001 se stala členkou Americké asociace pro pokrok ve vědě. V roce 2004 jí byla udělena cena Ruth Patrickové od Americké limnologické a oceánografické společnosti. Tato cena se uděluje za vynikající výzkum vědce v oblasti aplikace základních principů vodní vědy k identifikaci, analýze a řešení důležitých problémů životního prostředí.^[3] Cena jí byla udělena za její trvalý kritický přínos ke složení a stáří rozpuštěného, částicového a sedimentárního uhlíku a za další pochopení procesů, které řídí osud a distribuci oceánského uhlíku, a důležitou roli, kterou oceány hrají v globálním toku uhlíku.^[3] V roce 2009 se stala členkou Oceánografické společnosti^[4] V roce 2016 jí byla udělena medaile Rogera Revelleho od Americké geofyzikální unie.^[5] V roce 2020 byla zvolena do Národní akademie věd.^[6]

• DRUFFEL, E.; WILLIAMS, P.; BAUER, J.; ERTEL, J. Cycling of Dissolved and Particulate Organic Matter in the Open Ocean. Journal of Geophysical Research: Oceans. 1992, s. 15639–15659. Dostupné online. doi:10.1029/92jc01511. S2CID 54492140. Bibcode 1992JGR....9715639D. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• EDWARDS, R. L.; BECK, J. W.; BURR, G. S.; DONAHUE, D. J.; CHAPPELL, J. M. A.; BLOOM, A. L.; DRUFFEL, E. R. M. A Large Drop in Atmospheric 14C/12C and Reduced Melting in the Younger Dryas, Documented with 230Th Ages of Corals. Science. 14 May 1993, s. 962–968. Dostupné online. doi:10.1126/science.260.5110.962. PMID 17818386. S2CID 30531828. Bibcode 1993Sci...260..962E. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• EGLINTON, T. I.; ALUWIHARE, L. I.; BAUER, J. E. Gas chromatographic isolation of individual compounds from complex matrices for radiocarbon dating. Analytical Chemistry. 1996, s. 904–912. Dostupné online. doi:10.1021/ac9508513. PMID 21619188. S2CID 29957103. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• INGALLS, A. E.; SHAH, S. R.; HANSMAN, R. L.; ALUWIHARE, L. I.; SANTOS, G. M.; DRUFFEL, E. R. M.; PEARSON, A. Quantifying archaeal community autotrophy in the mesopelagic ocean using natural radiocarbon. Proceedings of the National Academy of Sciences. 25 April 2006, s. 6442–6447. doi:10.1073/pnas.0510157103. PMID 16614070. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• WILLIAMS, P.; DRUFFEL, E. Radiocarbon in Dissolved Organic-Matter in the Central North Pacific Ocean. Nature. 1987, s. 246–248. Dostupné online. doi:10.1038/330246a0. S2CID 4329024. Bibcode 1987Natur.330..246W. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ellen R.M. Druffel na anglické Wikipedii a Dissolved organic carbon na anglické Wikipedii.

• Radiokarbonová metoda datování
• Paleoklimatologie
• Oceánografie
• Koloběh uhlíku