French Open 2022 – mužská dvouhra
Mužská dvouhra French Open 2022 probíhala na přelomu května a června 2022. Dějištěm se staly antukové dvorce areálu Stade Roland-Garros. Do singlové soutěže pařížského tenisového grandslamu nastoupilo sto dvacet osm hráčů. Dvacet z nich si účast zajistilo v kvalifikaci včetně čtyř šťastných poražených. Vyřazení Feliciana Lópeze v kvalifikaci ukončilo nejdelší šňůru účastí jediného tenisty ve dvouhrách grandslamu, když mezi French Open 2002 a Australian Open 2022 Španěl nevynechal žádnou ze 79 hlavních soutěží. Nejdelší aktivní sérii v Paříží držel Grigor Dimitrov, jenž odehrál 45. major za sebou.[1][2] Obhájcem titulu byl první tenista světa Novak Djoković,[3] který ve čtvrtfinále prohrál s Nadalem. Na Roland Garros se stali první dvojicí, jejíž členové se utkali v deseti zápasech a v rámci otevřené éry prodloužili rekordní sérii na 59 vzájemných utkání. Vítěz dvouhry Španěl Rafael Nadal navýšil vlastní grandslamové rekordy v počtu 22 singlových trofejí mezi muži a 14 titulů z dvouhry jediného grandslamu. Dva dny po 36. narozeninách se stal nejstarším šampionem Roland Garros, když překonal věkový rekord 34letého Andrése Gimena z roku 1972. Členové tzv. Velké trojky – Nadal, Djoković a Federer, získali od sezóny 2017 19. trofej z 21 odehraných grandslamů. Boj o čelo žebříčku ve prospěch MedveděvaDjoković spolu s Daniilem Medveděvem a Alexandrem Zverevem vstoupili do turnaje jako soupeři o post světové jedničky. Po semifinálové skreči Zvereva měl Němec jistotu nového kariérního maxima, 2. místa, týden po skončení. Po odpočtu bodů za předchozí ročník se týden po dohrání, 13. června 2022, na vrchol vrátil Medveděv. Pokud by Rus grandslam ovládl, mohl se stát jedničkou již po skončení.[4] V osmifinále ovšem hladce podlehl Marinu Čilićovi. Čtvrtfinálová Djokovićova porážka znamenala, že ve vydání žebříčku z 13. června nebyl poprvé od 10. listopadu 2003 na prvních dvou místech klasifikován žádný z členů tzv. Velké čtyřky – Federer, Nadal, Djoković ani Murray.[5] TurnajProfesionální kariéru ukončil 37letý Jo-Wilfried Tsonga, finalista Australian Open 2008 a bývalý pátý hráč žebříčku.[7] V úvodním kole prohrál s osmým hráčem světa Casperem Ruudem, který se stal prvním norským mužem ve čtvrtfinále i semifinále grandslamu. Vylepšil tím své osmifinálové maximum z Australian Open 2021 i svého otce Christiana Ruuda z Australian Open 1997.[8][9] Holger Rune se výhrou nad obhájcem finálové účasti a světovou čtyřkou Stefanosem Tsitsipasem stal prvním dánským mužem ve čtvrtfinále grandslamu od Jana Leschlyho na US Championships 1967.[10] Po čtyřsetové výhře Ruuda nad Runem, v duelu bývalých juniorských světových jedniček, prošel Nor do semifinále. Jednalo se o první pařížské čtvrtfinále dvou Skandinávců a první takové na grandslamu od Australian Open 2002.[11] Obhájci titulu a vítězi římské generálky Novaku Djokovićovi ve čtvrtfinále oplatil porážku z předchozího ročníku Rafael Nadal. Srb se v Paříži snažil vyrovnat Nadalův mužský rekord 21 singlových trofejí z majorů a stát se prvním mužem historie, jenž by kariérní grandslam zkompletoval potřetí.[12] Čtvrtfinálový duel prodloužil rekordní zápasovou sérii otevřené éry mezi dvěma tenisty, když se Srb se Španělem střetli již v 59. vzájemném utkání. Čtyřsetovou výhrou Nadal snížil pasivní bilanci na 29–30 a na Roland Garros ji naopak navýšil na 8–2.[13] ] Díky výhrám v Barceloně a Madridu se mezi hlavní favority grandslamu zařadil šestý hráč žebříčku Carlos Alcaraz. Ve čtvrtfinále však nestačil na světovou trojku Alexandra Zvereva. Němec tak na grandslamu poprvé porazil člena první světové desítky a navýšil vzájemný poměr výher na 3–1. Alcaraz opouštěl Paříž se sezónní bilancí 20–2 na antuce.[14] Mezi poslední grandslamovou osmičku se dva teenageři – na pařížském majoru 19letí Alcaraz s Runem –, naposledy předtím probojovali na French Open 1994, kde hráli 19letí Dreekmann s Medveděvem.[15][16] Čtvrtfinálovou výhrou nad Rubljovem zkompletoval 33letý Chorvat Marin Čilić sbírku semifinálových účastí na všech čtyřech grandslamových turnajích. Tohoto výkonu dosáhl jako pátý aktivní hráč, jímž navázal na Federera, Nadala, Djokoviće a Murrayho.[17] V semifinále však nestačil na Caspera Ruuda.[18] Nadal vyhrál semifinále po skreči světové trojky Alexandra Zvereva. Před vstupem do tiebreaku druhé sady, kdy duel trval již 3 hodiny a 13 minut, si Zverev přivodil výron kotníku a z dvorce byl odvezen na kolečkovém křesle.[19] Finále: 14. titul z French Open a 22. grandslam pro NadalaPátý tenista světa Rafael Nadal se v den 36. narozenin stal druhým nejstarším finalistou Roland Garros po 37letém Billu Tildenovi v roce 1930. Dosažením jubilejního 130. finále mu v mužské otevřené éře patřílo 4. místo za Connorsem (164 finále), Federerem (157) a Lendlem (148).[20] Osmý hráč klasifikace Casper Ruud se stal prvním norským mužem ve finále dvouhry grandslamu a druhým Norem v této fázi po Molle Bjurstedtové, rekordmankou v počtu trofejí na US Open. Od sezóny 2020 do rozehrání majoru vyhrál na antuce nejvyšší počet 66 zápasů, sedmi turnajů a postoupil do osmi finále.[18] V roce 2018 se stal členem Nadalovy akademie na Mallorce a se Španělem často trénoval.[21] V závěrečném zápase turnaje se Nadal poprvé v kariéře utkal se soupeřem z Norska. Za přítomnosti španělského krále Filipa VI. a norského korunního prince Haakona získal za 48 minut úvodní sadu poměrem 6–3. Ztratil v ní jednu hru na podání a naopak dvakrát Norův servis prolomil. Ve čtvrté hře druhého setu 23letý Ruud využil brejkbol a ujal se vedení 3–1 na gamy. Zbylých jedenáct her však již připadlo Španělovi, který po 2 hodinách a 20 minutách světové osmičce uštědřil „kanára“, v pařížských finále celkově třetího a na French Open dvacátého čtvrtého.[21][22] Rafael Nadal navýšil vlastní grandslamové rekordy, když získal 22 singlovou trofej mezi muži a 14. titul z dvouhry jediného majoru.[23] Žádný jiný profesionální tenista do té doby nevyhrál jeden turnaj čtrnáctkrát. Vyjma jeho dalších výkonů se mu nejvíce blížila Martina Navrátilová dvanácti trofejemi v Chicagu. Poprvé v kariéře Španěl rovněž ovládl oba úvodní majory sezóny, což se podařilo i Djokovićovi v sezóně 2021 a před nimi naposledy Courierovi v roce 1992. Ve 36 letech se stal nejstarším šampionem Roland Garros. Překonal tak věkový rekord krajana Andrése Gimena, který v roce 1972 zvítězil ve 34 letech a 10 měsících.[24][21] Finálová výhra znamenala jeho 112. vítězné utkání na French Open, z něhož odjížděl s celkovou bilancí zápasů 112–3, setů 335–34 a gamů 2 184–1 116, včetně semifinálových a finálových duelů v poměru 28–0.[22] V rámci okruhu ATP Tour vybojoval devadesátý druhý titul a čtvrtý v probíhající sezóně, jímž vyrovnal průběžný rekord Alcaraze.[25] Na žebříčku ATP se Nadal posunul o jednu pozici výše, na 4. místo. Ruud dosáhl nového kariérního maxima, 6. místa. Od zavedení světové klasifikace v roce 1973 se Španěl stal třetím tenistou, který na jediném grandslamu porazil čtyři členy první světové desítky (9. Augera-Aliassimeho, 1. Djokoviće, 3. Zvereva a 8. Ruuda). Před ním tohoto výkonu doáshli Mats Wilander na Roland Garros 1982 a Roger Federer na Australian Open 2017.[25] Během grandslamu navštívil Nadal jako příznivec Realu Madrid finále fotbalové Ligy mistrů na Stade de France, kde Real po výhře nad Liverpoolem získal také 14. titul. Nasazení hráči
KvalifikaceSouvisející informace naleznete také v článku French Open 2022 – kvalifikace mužské dvouhry.
Pavouk
Finálová fáze
Horní polovina1. sekce
2. sekce
3. sekce
4. sekce
Dolní polovina5. sekce
6. sekce
7. sekce
8. sekce
GalerieOdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku 2022 French Open – Men's singles na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
|