|
Giovanna d'Aragona
Giovanna d'Aragona (1502 Neapol – 11. září 1575 Řím) byla patronkou umění, tiskařů a náboženských reforem v Neapoli během renesance. RodinaByla nejstarší dcerou vévody Ferdinanda z Maltena a Castellany de Cardona. Její otec byl mladší nemanželský syn Ferdinanda I. Neapolského a Diany Guardato. Giovanna byla ve své době oslavována jako kráska. Byla popisována jako „krásná, ale chladná“.[1] V roce 1518, v roce jejího zasnoubení s Ascaniem Colonnou, konstáblem neapolským, nechal kardinál Bibbiena, vyslanec papeže na francouzském dvoře, zhotovit její portrét v dílně svého přítele Raffaela jako dar pro krále.[2] ŽivotJejí rodiče uprchli na ostrov Ischia poté, co francouzská vojska obsadila Neapol. Žila zde také Constanza d'Avalos, která kolem sebe shromáždila kruh literátů.[3] Mezi těmito osobnostmi byla i její švagrová, básnířka Vittoria Colonna, manželka Constanzina synovce, Fernanda d'Ávalos. V roce 1521 se Giovanna provdala za Vittoriina bratra Ascania. Po sňatku se stali vévodou a vévodkyní z Tagliacozza. Manželství však bylo nešťastné a po narození šesti dětí požádala Giovanna císaře Karla V. o prostředky na samostatné bydlení. Ten jí přidělil roční rentu 3 000 scudi. Ascanio odešel do Lombardie, zatímco Giovanna, předstírajíc cestu do termálních lázní v Pozzuoli, uprchla s celým Ascaniovým majetkem a dětmi na Ischii. Císař ji poté poslal na hrad Castel dell'Ovo.[1] Vzhledem k postavení zúčastněných stran vyvolala tato záležitost kontroverze mezi italsko-španělskou šlechtou a na papežském dvoře. Ignác z Loyoly vyslal Nicolase Bobadillu, aby ji přesvědčil k návratu k manželovi. Když neuspěl, navštívil ji osobně v Alvitě, ale rovněž bez úspěchu. V tom ji podporoval její syn Marcantonio. Přesto darovala jezuitům pozemek na pahorku Kvirinál, aby zde mohli postavit svůj první seminář; dnes je zde kostel Sant'Andrea al Quirinale.[4] Navzdory těmto událostem zůstala Giovanna blízká Vittorii a spolu se svou sestrou Marií a Constanzou d'Avalos podporovaly náboženského spisovatele Juana de Valdése. V roce 1541, když papež Pavel III. zvýšil cenu soli, pokusila se intervenovat za svého manžela, který odmítl platit „solnou daň“.[4] Také shromáždila zbraně a muže a prodávala šperky na obranu Paliana.[1] Navzdory její mediaci papežské síly zaútočily na Ascaniova území a on byl zajat vyslancem Karla V. Papež Pavel IV., podobně jako jeho předchůdce Pavel III., byl nepřítelem rodiny Colonnů. V roce 1556 držel Giovannu v domácím vězení v Římě a zakázal jí sjednávat sňatky pro její dcery, pravděpodobně s úmyslem provdat je za své synovce. Jeho zacházení s Giovannou bylo v Benátkách kritizováno, neboť byla dlouho patronkou umělců a spisovatelů.[3] Uprchla v převleku za služku a s dětmi a služebnictvem se vydala do Tagliacozza. V roce 1560, po smrti Pavla IV., se vrátila do Říma a stala se významnou postavou italského politického a náboženského života.[5] Básník Girolamo Ruscelli jí vzdal hold v antologii obsahující díla mnoha současných italských básníků.[3] Giovanna d'Aragona zemřela v Římě 11. září 1575.[4] Vývod z předků
OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Giovanna d'Aragona na anglické Wikipedii.
Information related to Giovanna d'Aragona |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
