|
Giuseppe Girotti
Giuseppe Girotti, OP (19. července 1905, Alba – 1. dubna 1945, Dachau) byl italský římskokatolický kněz a řeholník Řádu bratří kazatelů, zabitý v koncentračním táboře Dachau. Roku 1995 mu byl in memoriam udělen titul Spravedlivý mezi národy. Katolická církev jej uctívá jako blahoslaveného mučedníka.[1][2][3] ŽivotNarodil se dne 19. července 1905 v Albě v provincii Cuneo jako nejstarší ze tří dětí rodičů Celsa Girottiho a Martiny Proetto. Pokřtěn byl 30. července téhož roku. Roku 1911 zahájil své studium. Své první svaté přijímání a svátost biřmování přijal dne 9. května 1912 z rukou biskupa Giuseppeho Rea.[4][5] Rozhodl se stát knězem, načež dne 5. ledna 1919 zahájil v Chieri u dominikánů svoji formaci. Dne 26. září 1922 byl poslán do Viterbu, kde pokračoval v teologických studiích a kněžské formaci. Dne 30. září 1922 přijal dominikánský hábit poté, co se rozhodl do řádu vstoupit.[6][7] Dne 15. října 1923 složil ve Viterbu své řeholní sliby. Dne 3. srpna 1930 přijal v Chieri od biskupa z Vigevano Giacinta Scapardiniho kněžské svěcení. Poté studoval Písmo svaté na Papežské univerzitě sv. Tomáše Akvinského v Římě a na Francouzské biblické škole v Jeruzalémě, kde studoval pod vedením dominikánského kněze Marie-Josepha Lagrange. Roku 1938 publikoval vědeckou práci o Knize Moudrosti a poté, roku 1942 o Knize Izajáše. Roku 1934 také publikoval svoji akademickou práci s názvem „Prolita in Sacra Scriptura“.[8][9] Poté působil jako profesor teologických studií v klášteře svého řádu v Turíně. Ve svém volném čase také navštěvoval nemocné lidi v hospici. Stal se odpůrcem diktátora Benita Mussoliniho a jeho fašistického režimu. Roku 1938 byl zbaven učitelských povinností, načež se přestěhoval do jiného kláštera v Turíně. Po vzniku Italské sociální republiky roku 1943 zachránil mnoho místních Židů před holocaustem, kdy zajišťoval bezpečné úkryty a únikové cesty ze země, jakož i falšování identifikačních dokladů.[4][9] Dne 29. srpna 1944 byl zatčen a uvězněn věznici Le Nuove v Turíně. Jeho převor neúspěšně žádal o jeho propuštění. Za nějaký čas byl přesunut do věznice San Vittore v Miláně. Dne 21. září 1944 přemístěn do koncentračního tábora v Bolzanu. Nakonec by dne 9. října 1944 přesunut do koncentračního tábora Dachau, kde obdržel vězeňské číslo 113355. Mezi jeho spoluvězni byla řada dalších kněží, kdy se mimo jiné sblížil s českým knězem a budoucím kardinálem Josefem Beranem, nebo italským knězem a budoucím biskupem Carlem Manzianem.[6][2] Dne 1. března 1945 začal trpět revmatickými bolestmi a otoky nohou, které se začaly zhoršovat. Byl vyšetřen v lékařském středisku tábora, kde mu byl zjištěn karcinomem. Od 23. března pobýval na léčebně, kde byl (pravděpodobně) zabit smrtící injekcí benzínu. Jeho ostatky byly pohřbeny v hromadném hrobě poblíž tábora.[7][3] Dne 14. února 1995 mu byl organizací Jad vašem udělen posmrtný titul Spravedlivý mezi národy. Současně s tím byl na jeho počest v Zahradě spravedlivých mezi národy na Herzlově hoře v Jeruzalémě vysazen strom.[8][2] ÚctaJeho beatifikační proces započal dne 13. ledna 1989, čímž obdržel titul služebník Boží. Dne 27. března 2013 podepsal papež František dekret o jeho mučednictví. Blahořečen pak byl dne 26. dubna 2014 v katedrále sv. Vavřince v Albě.[10] Obřadu předsedal jménem papeže Františka kardinál Severino Poletto.[11][12] Jeho památka je připomínána 1. dubna. Bývá zobrazován v řeholním oděvu. Je patronem pedagogů. Odkazy Reference
Související článkyExterní odkazy
Information related to Giuseppe Girotti |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
