|
Henry Ford
Henry Ford (30. července 1863 – 7. dubna 1947) byl americký podnikatel, průkopník automobilového průmyslu a zakladatel firmy Ford. MládíNestal se podle představ svého otce farmářem a v šestnácti letech odešel z domu.[3] Zkusil štěstí v Detroitu, kde se u firem James Flower & Bros a Detroit Dry Dock vyučil zámečníkem. Po vyučení nastoupil do firmy Westinghouse jako opravář parních strojů a v roce 1891 získal dobré místo ve firmě Thomase Alvy Edisona, kde se pak vypracoval do pozice hlavního inženýra. V té době se Ford ve svém volném čase zabýval experimenty s benzinovými motory a stavbou vlastního automobilu, až v roce 1896 sestrojil a úspěšně vyzkoušel svůj první automobil. Jeho vůz vyvolal zájem jak veřejnosti, tak investorů. S jejich pomocí pak v roce 1899 založil svou první automobilovou firmu Detroit Automobile company, která ale brzy zkrachovala. Ředitel Ford Motor CompanyV roce 1903, když se mu narodil syn Edsel, založil společně s dalšími společníky Ford Motor Company. Jeho nová firma dokázala s počátečním kapitálem pouhých 28000 dolarů už za první rok své existence vyrobit až 1700 automobilů a několik prototypů, které přinesly jeho firmě mnoho vítězství v automobilových závodech a několik rychlostních rekordů. S prvním rokem mohl být vcelku spokojen, ale byl odhodlán splnit si svůj cíl vyrobit levné kvalitní auto pro každého. V letech 1906 až 1908 zaváděl po několikaměsíčním vývoji výrobu legendárních modelů N a T, které se prodávaly jen za 825 dolarů. Tím vlastně splnil svůj daný cíl, protože Ford model T překonal orientaci automobilového průmyslu jen pro bohaté.[4] Do konce roku 1908 bylo prodáno na tisíc kusů modelu T. Aby bylo možné uspokojit poptávku po levných autech, musel otevřít novou továrnu Highland Park, kde byla zavedena jako jedna z prvních technologie pásové výroby, kterou navrhli sami zaměstnanci Ford Motor Company, kteří se nechali inspirovat pásovým zařízením na jatkách. V roce 1913 byla instalace pohyblivého pásu dokončena a další rok bylo prodáno až 250 tisíc kusů aut. Ford pak nařídil zvýšit všem dělníkům denní mzdu o víc než dvojnásobek na 5 dolarů. Tímto krokem si chtěl také zajistit, aby podnik měl stálé zaměstnance namísto nádeníků. Kromě toho zavedl ještě svůj sociální program pro stálé zaměstnance, do kterého patřila podniková zdravotní péče, sportovní a kulturní vyžití, popřípadě speciální prémie. Tyto benefity ovšem mohli mít pouze zaměstnanci žijící počestným způsobem, takže v podniku bylo zavedeno ještě sociologické oddělení, které mělo dohlížet, jestli dělníci nejsou závislí na alkoholu či na hazardu. V dalších letech docházelo díky zdokonalování technologií pásové výroby k ještě většímu zlevňování modelu T. Tím automobilka Ford Motor Company ovládla až 50 % amerického trhu a v roce 1927 byl vyroben 15 000 000. model T. Tento rekord si podržel ještě na dalších 45 let. Během třicátých let postupně odkoupil akcie své společnosti od všech akcionářů a stal se jediným vlastníkem. Po ukončení výroby modelu T byla továrna na půl roku uzavřena, než vývojáři vedení jeho synem Edselem dokončili design dalšího úspěšného modelu A. Nacismus a antisemitismusFord se také zajímal o politiku, spolupracoval s německými nacisty a hlásil se k antisemitismu ve svých novinách Dearborn Independent.[5] Už ve dvacátých letech sepsal knihu Mezinárodní Žid: Světový problém a financováním pomohl šířit Protokoly sionských mudrců.[6][7] V Německu založil pobočku Ford Werke AB a dodával německé armádě nákladní vozy a civilistům upravenou verzi modelu T. Hitlerovi posílal každý rok k narozeninám 50 000 dolarů a veškerý výtěžek z prodeje automobilů značky Ford v Německu věnoval NSDAP.[8] Na počátku druhé světové války se Henry Ford nechtěl zapojit do válečné mašinérie, protože nesouhlasil s Rooseveltovou politikou. V roce 1938 získal Henry Ford Záslužný řád Německého orla, tedy státní vyznamenání udělované nacistickým režimem.[9] Ač to bylo poněkud paradoxní vzhledem k Fordově roli v industrializaci, Fordova filozofie spočívala v tom, že pravá Amerika je mimo město, na venkově a v jeho kultuře. Město bylo v jeho očích úpadkové a za tento úpadek mohli ti, kdo tam zavlekli úpadkovou hudbu jazz (tedy černoši a podle Forda kupodivu také Židé), pozdní imigranti a "mezinárodní Židé", kteří kosmopolitní města v jeho očích především obývali. Proto také Fordova nadace striktně podporovala takovou kulturu, která ve Fordových očích proti městské kultuře bojovala a obnovovala původní, farmářské hodnoty Ameriky.[10][11] Avšak ke konci roku 1941, kdy USA vstoupily do války, se společnost Ford Motor Company plně zapojila do válečného úsilí. Podnik v té době už vedl jeho syn Edsel, který v roce 1943 zemřel. Henry Ford v té době již neměl dost mentálních a fyzických sil, takže faktické vedení podniku převzala skupina vrcholových manažerů a inženýrů v čele s Charlesem Sorensenem a Harry Benettem. Ke konci roku 1941 zahájila Fordova letecká továrna ve Willow Run výrobu bombardérů B-24 Liberator, v roce 1944 již vyráběla 650 bombardérů B-24 měsíčně. Protože Fordova rodina chtěla dostat podnik znovu pod svou kontrolu, Sorensen byl z podniku vypuzen v roce 1944, Benett v roce 1947. Ford podnik v roce 1945 předal svému vnukovi Henrymu Fordovi mladšímu. Podnik se tím dostal na pokraj bankrotu, avšak nakonec nezbankrotoval. SmrtHenry Ford zemřel na mozkovou příhodu ve svém domě v noci 7. dubna 1947. ShrnutíJeho úspěch znamenal nejen revoluci v průmyslu, ale i velký vliv na moderní kulturu. Mnozí teoretici nazývají toto období ekonomické a sociální historie jako „Fordismus“. Jako první na světě také zavedl pásovou výrobu automobilů. Henry Ford přišel s novým pohledem na marketing a management. Během velmi krátké doby si dokázal naklonit trh s automobily na svou stranu a vydělal několik miliónů dolarů. Uvědomoval si sílu reklamy a propagace. Každého svého pracovníka dokázal nadchnout pro svou vizi, a tak se pracovníci stávali těmi, kteří „motorizovali Ameriku“. OdkazyReference
Externí odkazy
Information related to Henry Ford |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
