Ph.D. Ivan Michajlavič Karatčenja
1. výkonný tajemník Společenství nezávislých států
Ve funkci: 14. května 1994 – 29. dubna 1998
Předchůdce	funkce vznikla; Alexandr Nikolajevič Šochin (jako předseda Koordinačního a poradního výboru SNS)
Nástupce	Boris Berezovskij
Ve funkci: 4. března 1999 – 2. dubna 1999
Předchůdce	Boris Berezovskij
Nástupce	Jurij Jarov
Stranická příslušnost
Členství	Komunistická strana Sovětského svazu
Narození	13. srpna 1948 (76 let)   Tal', Lubanský okres, Minská oblast, Běloruská sovětská socialistická republika, Sovětský svaz
Alma mater	Běloruská zemědělská akademie, Vysoká stranická škola
Profese	agronom
Ocenění
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Ivan Michajlavič Karatčenja (bělorusky Іван Міхайлавіч Каратчэня, rusky Иван Михайлович Коротченя, Ivan Michajlovič Korotčenja; * 13. srpna 1948, Tal', Lubanský okres, Minská oblast) je běloruský a ruský politik, akademický ekonom, doktor ekonomických věd a profesor.

V roce 1967 absolvoval Krasnoberežnou zemědělskou školu, v roce 1975 Běloruskou zemědělskou akademii a v roce 1986 Vyšší stranickou školu. Doktor ekonomie (1994), téma disertační práce: "Vznik a podmínky rozvoje integrační hospodářské unie členských států SNS". Doktor ekonomie (1996), téma disertační práce: "Strategie a perspektivy hospodářské unie SNS".

V letech 1969-1975 pracoval jako hlavní agronom a zástupce předsedy kolchozu Běloruského vojenského okruhu v Lubanském okrese, v letech 1975-1976 byl náčelníkem okresní zemědělské stanice a hlavním agronomem a místopředsedou kolchozu "Běloruský vojenský okruh" v Lubanském okrese. V letech 1976-1990 byl vedoucím zemědělského oddělení, prvním místopředsedou okresního výkonného výboru v Uzdenu, prvním tajemníkem městského stranického výboru ve Vileice. Byl také poslancem Nejvyššího sovětu Běloruska (1990-1992).

15. března 1992 byl Karatčenja spatřen na setkání zločineckých bossů v jedné z minských restaurací. Podle běloruského ministerstva vnitra a listu Kommersant byla restaurace toho dne pronajata představitelům zločineckého podsvětí a náhodný člověk se setkání "zlodějů zákona" nemohl zúčastnit.^[1]

Později byl předseda Komise pro propagaci, masmédia a lidská práva; poslanec Nejvyššího sovětu Běloruské republiky (1995-1996) a poslanec Sněmovny reprezentantů Národního shromáždění Běloruské republiky (1996-2000).

V lednu 1992 byl rozhodnutím Rady hlav států a předsedů vlád SNS jmenován koordinátorem pracovní skupiny Rady SNS. V letech 1993-1998 byl výkonným tajemníkem SNS. Zasloužil se o vytvoření struktur pracovních orgánů tehdy nového politického útvaru Společenství nezávislých států. První náměstek výkonného tajemníka SNS v letech 1998-1999. Od roku 2000 vyučoval v Moskvě.

V lednu 2007 se Karatčenja, který již odešel z velké politiky, náhle připomněl exkluzivním rozhovorem pro agenturu Interfax, v němž kritizoval postoj ruského prezidenta Putina k palivovému a energetickému partnerství s Běloruskem, obvinil Kreml z obchodního a hospodářského konfliktu mezi Ruskem a Běloruskem a označil politiku oficiálních ruských orgánů za chybnou a destruktivní.^[2]

Od té doby se Karatčenja ve federálním tisku neobjevil.

• Hospodářská unie suverénních států: strategie a taktika ustavení/I. M. Karatčenja. Petrohrad: Vydavatelství Petrohradské univerzity ekonomie a financí. - 1995. (rusky)
• Společenství nezávislých států: Portrét na pozadí změn (sestavil A. Belko a kol.). Hlavní redaktor I. M. Karatčenja. - Minsk: 1996 (rusky)

• Lidoví poslanci Běloruské republiky. Dvacáté shromáždění. Minsk, 1992; Parlament - Národní shromáždění Běloruské republiky. Mn., 1997; (bělorusky)
• Kdo je kdo v Běloruské republice. Minsk. 1999. С.145-146. (bělorusky)
• Letopisy Běloruské státní zemědělské akademie (1836-2000). Vydání 3., přepracované a doplněné. V. M. Livšic. Gorki. 2000. s. 96. (bělorusky)

• Řád přátelství (28. července 1998, Rusko) - za významný přínos k přátelství a spolupráci mezi národy^[3]
• Medaile "5 solagii Kuvvahoi Musallahi Chumhuria Tádžikistán" (Tádžikistán)^[4]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Коротченя, Иван Михайлович na ruské Wikipedii.

Generální tajemníci  Společenství nezávislých států
Ivan Karatčenja (1994–1998) •  Boris Berezovskij (1998–1999) •  Ivan Karatčenja (1999) •  Jurij Jarov (1999–2004) •  Vladimir Rušajlo (2004–2007) •  Sergej Lebeděv (2007–)