Jarmila Cysařová
Jarmila Cysařová (10. října 1929 Praha[1] – 23. listopadu 2013[2]) byla česká televizní recenzentka, historička a spisovatelka. Ve svých pracích se zaměřila zejména na československou televizní tvorbu 50. a 60. let 20. století. V mládí pracovala také jako divadelní herečka.[2] ŽivotopisStudovala Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy, svoji rigorózní práci již z politických důvodů nemohla obhájit. V období normalizace byla nucena zastávat zaměstnání mimo televizi. Pracovala jako myčka laboratorního skla a později jako laborantka v Ústavu sér a očkovacích látek. Po revoluci se vrátila k psaní o televizní tvorbě a dějinách Československé televize. DíloV 60. letech se věnovala reflexi dobové televizní produkce. Od roku 1962 vedla televizní rubriku deníku Práce. V 90. letech se k tomuto tématu vrátila zpětně jako k historické látce. Počátky televizní tvorbyV knize 16 × život s televizí. Hovory za obrazovkou[3] se vrátila k počátkům televizního vysílání v Československu (od roku 1953). Kniha je pojatá jako rozhovory s osobnostmi, které stály u pionýrských začátků československé televizní tvorby. Tento postup byl zvolen také proto, že se mnohé materiály z počátků vysílání nedochovaly. Televizní publicistika a Pražské jaroTelevize coby masové médium sehrála významnou úlohu při liberalizaci československé společnosti v roce 1968. Tomuto tématu se věnovala v knize Česká televizní publicistika. Svědectví šedesátých let, v níž napsala, že celá řada publicistických pořadů byla svými autory plánována již dříve, ale teprve v reformním roce 1968 se otevřel prostor pro jejich uvedení do veřejného prostoru. Výsledkem byl vznik celé řady publicistických pořadů s přímým politickým vlivem na veřejnost. Reformní působení Československé televize podle ní posilovala neochota konzervativních funkcionářů účastnit se těchto pořadů. Zrušení cenzury v Československu 26. června 1968 bylo podle ní jen formálním aktem potvrzujícím faktický stav v tehdejší mediální sféře.[4] Nárůst kritické publicistiky na televizních obrazovkách vysvětlovala jako návrat ke standardu svobodné společnosti. Vyzdvihovala několik nejvýraznějších a nejodvážnějších publicistických pořadů. Reportáž Otty Bednářové o rehabilitačních procesech z roku 1963 byla odvysílaná ve Zvědavé kameře. Vlastimil Vávra zpracoval ve čtyřdílném dokumentu Na pomoc generální prokuratuře revizi okolností spojených s nevyjasněnou smrtí Jana Masaryka, kdy zpochybnil oficiální verzi událostí. Mezi inovativní a progresivní pořady patřily v roce 1968 také televizní diskuze (Věc veřejná, Mínění proti mínění). Svaz československých filmových a televizních umělců (FITES)Kniha Pokus o občanské společenství. Fites 1965–1970 je kolážovitě sestavená z dokumentů a vzpomínek pamětníků na Svaz československých filmových a televizních umělců FITES a jeho roli v pražském jaru. Mezi citovanými dobovými tiskovinami se objevují také Filmové a televizní noviny – periodikum FITESu.[5] Mezi další její monografické práce patří biografie reportérky Otty Bednářové a novináře a kritika Jiřího Lederera, oba se stali signatáři Charty 77. Monografie
Články v časopise Soudobé dějiny
OdkazyReference
Externí odkazy
Information related to Jarmila Cysařová |