Jindřiška Nasavsko-Weilburská
Jindřiška Alexandrina Frederika Vilemína Nasavsko-Weilburská, tehdy Nasavská (oblasti, které jsou nyní součástí Německa) (30. října 1797, zámek Eremitage, Bayreuth – 29. prosince 1829, Vídeň) (německy: Henriette Alexandrine Friederike Wilhelmine Prinzessin von Nassau-WeilburgII), byla manželka arcivévody Karla, vévody těšínského. Její manžel byl významný generál napoleonských válek a vítěz bitvy u Aspern a Esslingu proti Napoleonovi I. Francouzskému. RodinaJindřiška byla nejmladší dcerou Fridricha Viléma Nasavsko-Weilburského (1768–1816) a jeho manželky purkraběnky Luisy Isabely z Kirchbergu. Její prarodiče z otcovy strany byli Karel Kristián Nasavsko-Weilburský a princezna Vilemína Karolína Oranžsko-Nasavská. Vilemína Karloína byla dcerou Viléma IV., oranžského knížete, a Anny, královské princezny. Anna byla zase nejstarší dcerou Jiřího II. Britského a Karolíny z Ansbachu. Potomci
ŽivotDne 17. září 1815 se ve Weilburgu vdala za „vítěze od Aspern“, arcivévodu Karla Rakouského, kterému tehdy bylo 44 let. Tímto sňatkem se stali prvním „smíšeným manželstvím“ (kalvinismus) v Habsburské dynastii. Manželství bylo velmi šťastné a vzešlo z něho sedm dětí. Její manžel pro ni nechal v Badenu u Vídně vybudovat zámek Weilburg. Ačkoli se tenkrát nesmělo do protestantských modliteben vstupovat z ulice, byl v reformovaném městském kostele ve Vídni speciálně pro ni vestavěna tzv. Henriettina brána (něm. Henriettentor). Jindřiška v roce 1816 přivezla do Vídně první vánoční stromek s hořícími svícemi, zvyk, který v katolickém Rakousku do té doby neexistoval. Zemřela v roce 1829, teprve dvaatřicetiletá, poté co se od svých dětí nakazila spálou a k tomu se přidal zápal plic. Její švagr, císař František I. prosadil, že i přes své protestantské vyznání směla být pohřbena v císařské hrobce. „Jestliže mezi námi prodlévala jako živá, nechť tak spočine také jako mrtvá.“ Vývod z předků
OdkazyLiteratura
Externí odkazy
Information related to Jindřiška Nasavsko-Weilburská |