|
Kojata I. Hrabišic
Kojata I. Hrabišic († po roce 1060) byl český šlechtic z rodu Hrabišiců. Po nástupu Vratislava II. na trůn se stal kastelánem v Bílině. V roce 1068 byl jmenován správcem knížecího dvora, neboli komorníkem. Poté se však proti Vratislavovi postavil, když ve spojení s moravskými údělníky Konrádem a Otou I. Olomouckým prosadil volbu Jaromíra pražským biskupem. Vratislav Kojatu proto následně vyhnal ze země. Další informace o něm nejsou známy. ŽivotBílinským kastelánemNarodil se jako syn Všebora I. Hrabišice. O jeho působení před rokem 1061 se nedochovaly žádné zprávy. V době kdy se poprvé objevil v pramenech byl již určitě zkušeným předákem, který dosáhl minimálně hranice středního věku. Po smrti knížete Spytihněva II. nahradil Mstiše, který uprchl ze země, v pozici správce Bíliny.[1]
Bílínská kastelánie měla velký význam. Vedla tudy totiž srbská cesta a na území kastelánie se kromě Bíliny nacházelo ještě jedno významné hradiště – Chlumec. Kojatovo působení v tomto úřadu možná zapříčinilo, že po mnoho generací se rodová doména Hrabišiců nacházela v severních Čechách.[3]  Komorníkem, útěk ze země a smrtDalší zpráva o Kojatovi pochází z roku 1068, kdy působil ve funkci správce knížecího dvora, neboli jako komorník, tedy v nejvyšším dvorském úřadu své doby.[4] V této pozici se Kojata podle Kosmovy kroniky dokonce rozhodl postavit knížeti, a to ve chvíli, kdy zemřel pražský biskup Šebíř, čímž vyvstala otázka, kdo se stane jeho nástupcem. Mladší bratři knížete Vratislava II. Konrád I. Brněnský a Ota I. Olomoucký na biskupský stolec chtěli povolat svého bratra Jaromíra. Vratislav ale na stolec plánoval dosadit probošta Lance, kterého představil své družině.[5]
Kojatu podpořil i žatecký kastelán Smil. Oba potom spolu s přívrženci Jaromírovy kandidatury opustili Vratislavův tábor a odebrali se za Vratislavovými mladšími bratry. Vratislav s hrstkou věrných bojovníků mezitím prchl do Prahy. Cestou vyslal posla, aby pozval své bratry do Prahy, a slíbil, že splní otcovo přání. Když bratři obdrželi záruky, že Vratislav míní návrh vážně, odebrali se za ním. Brzy poté 11. června byl jimi Jaromír skutečně zvolen pražským biskupem. Zatímco bratři knížete Vratislava odjeli bez problémů na Moravu, Kojata se Smilem raději z obavy před trestem uprchli ze země.[7]
Další osud Kojaty je neznámý. Není známo, zda se Kojata vrátil do země ještě za vlády Vratislava, nebo až po jeho smrti v roce 1092 (v té době by mu bylo asi přes 60 let). Nejsou známa ani jména jeho dětí. Mohl být otcem Hrabiše I., rádce knížete Bořivoje II., jenž ale mohl být synem také hypotetického bratra Kojaty Všebora II.[9] OdkazyReference
Literatura
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
