Korce (německyKortschen)[3] jsou malá vesnice a část města Dubá v okrese Česká Lípa. Nachází se asi čtyři kilometry východně od Dubé. Korce jsou také název katastrálního území o rozloze 6,13 km².[4] V katastrálním území Korce leží i Plešivec. Korce leží na severozápadním svahu Koreckého vrchu.
Historie
První zmínky o osadě Korce se dle Friedricha Bernaua datují k roku 1266, kdy je v historických pramenech uveden Chirniko de Korech a později v roce 1295 Beneš de Korech. Roku 1399 prodala Korce Kunhuta z Cetna Naskovi z Vyskře. Ves Korce je před rokem 1415 uvedena jako součást věna manželky Anny Jindřicha řečeného Berka. Korce se tak staly součástí houseckého panství. Jindřichův syn v roce 1432 celé panství prodal.[5]
V roce 1615 koupil housecké panství, včetně vsi Korčí s krčmou vejsadní, od Bohunky Kelblové Václav starší Berka z Dubé.[5] Po bitvě na Bílé hoře odjel ze země a majetek mu byl zkonfiskován. Panství získal Adam z Valdštejna a směnil ho se svým strýcem Albrechtem. Roku 1639 celý kraj obsadili a vydrancovali Švédové.[6] Z původních jedenácti usedlostí v Korcích zůstaly po řádění švédských vojsk obydlené pouze čtyři, ostatní byly opuštěné a jedna usedlost byla vypálena. Vesnice se jen pomalu vzpamatovávala, o deset let později zde bylo zapsáno pět sedláků, dva pusté grunty a tři chalupníci. Po smrti Albrechta z Valdštejna se na Housce vystřídalo několik majitelů, například hraběnka z Canossy či hrabě z Althanu, poté Housecké panství získali Kounicové. Podle sčítání z roku 1832 měla vesnice 192 obyvatel, 28 domů a školu.[5]
Školní výuka probíhala v Korcích od roku 1778, děti učil nejdřív v obecní pastoušce vysloužilý voják Jan Jiří Luniak, později vyučoval ve vlastní chalupě čp. 28. Tento dům dnes již neexistuje. V roce 1807 byla postavena první školní budova čp. 8, roubená stavba na zděné podezdívce v záhybu silnice na Doksy. Počátkem sedmdesátých let 20. století, kdy budova překážela provozu na silnici, vznikla iniciativa, aby byla cenná stavba rozebrána a přemístěna jinam. Záměr se však nepodařilo realizovat a budova byla zbourána. Dochovala se novější školní budova v klasicistním stylu čp. 30 z doby kolem roku 1890, která je v současnosti využívána jako obytný dům. V roce 1965, když počet žáků poklesl pod 10, bylo vyučování v Korcích zrušeno.[5]
Korce se vždy potýkaly s nedostatkem vody. Na úpatí Koreckého vrchu se nacházela jediná studna, která zásobovala obec vodou a byla zasvěcena sv. Prokopovi. Na svátek sv. Prokopa 4. července se každoročně konaly poutě a byl svěcen zdroj vody. V jednotlivých usedlostech si budovali nádrže u domu na pokrytí potřeb vody pro chov dobytka, existovalo 11 soukromých a dvě obecní nádrže. Situaci nezlepšila ani výměna starého vodovodního potrubí ze studny v roce 1838. V polovině čtyřicátých let 18. století byla vybudována velká dřevěná nádrž na vodu a později v roce 1865 byla vyzděna. Částečný vodovod byl postaven v roce 1936, ale vyhovující vodovod pro celou obec byl vybudován až v letech 1953–1961. Od roku 1977 jsou Korce zásobovány vodou z hlubokého vrtu.[5]
Kvůli nedostatku vody docházelo k velkým škodám při požárech, jichž Korce zažily mnoho. Obec proto brzy vybudovala hasičskou zbrojnici. Zaznamenány jsou požáry v letech 1681, 1735, 1757, 1832, 1840, 1877 a 1880. V letech 1833 a 1868 způsobily značné škody také velké vichřice.[5]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 139 obyvatel (z toho 59 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 127 obyvatel: tři Čechoslováky a 124 Němců. Kromě jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.[8]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[9][10]
Rok
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
2021
Počet obyvatel
166
202
167
163
142
139
127
85
83
72
44
36
27
34
37
Počet domů
30
30
37
37
36
36
33
25
40
12
10
15
20
20
20
Pamětihodnosti
Zvonice v Korci
Kaplička sv. Floriána se nachází ve vesnici u domu čp. 37. Kapličku nechal postavit na svém pozemku sedlák Franz Luniak, majitel hospodářství čp. 21, původně byla vestavěná do zdi dvora čp. 21. Kaplička postupně chátrala a byla ve velmi špatném stavu, měla propadlý strop, praskliny ve zdi a byla ohrožena slabilita celé stavby. Z iniciativy občanského sdružení Drobné památky severních Čech ve spolupráci s římskokatolickou farností Bořejov byla díky grantu od Nadace Občanského fóra kaplička v roce 2004 kompletně opravena.[11]
Kaplička sv. Prokopa stojí asi 200 m od vesnice, při zatáčce silnice do Tachova u odbočky polní cesty. V roce 2007 byla kaplička opravena z grantu Nadace Občanského fóra, který s pomocí občanského sdružení Drobné památky severních Čech získala římskokatolická farnost Bořejov. Byly doplněny chybějící části zdiva, položena střešní krytina a obnoveny původní římsy. Nová omítka byla natřena na bílo a do výklenku byl instalován obraz sv. Prokopa orajícího zlým duchem, který namalovala Markéta Myšková z Dubé.[12]
Kaplička sv. Jana Nepomuckého se nachází za hasičskou zbrojnicí.[5] V létě roku 2018 proběhla díky iniciativě sdružení Pšovka – okrašlovací spolek Kokořínska a za přispění Nadace Občanského fóra celková oprava fasády a kaplička dostala novou střechu. Do výklenku byl osazen obraz od akademické malířky Vendulky Císařovské.[13]
Zaniklé památky
Na Korecký vrch (465 m n. m.) vedla Křížová cesta z roku 1838, dílo místního kameníka Louši (Lausch).[5]
V samotné obci byl u domu čp. 20, kde před druhou světovou válkou býval hostinec U lípy (Gasthaus Zur Linde), kříž na kamenném podstavci s obrazem sv. Prokopa z roku 1844[5]
Druhý dřevěný kříž z roku 1878 stál při vjezdu do vsi směrem od Ždírce.[5]
V obci též stávala při cestě z Dubé boží muka s kopií Panny Marie Montserratské.[5]
↑ SOA Litoměřice – Lexikon obcí severních a severozápadních Čech. www.soalitomerice.cz [online]. [cit. 2012-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23.
↑Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
