Kozly (okres Louny)
Obec Kozly se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 136[1] obyvatel. Ve vzdálenosti 10 km severně leží město Bílina, 11 km jižně město Louny, 11 km severozápadně statutární město Most a 17 km severně město Duchcov. Západně od obce se nachází přírodní památka Tobiášův vrch, východně pak přírodní rezervace Čičov. HistoriePrvní písemná zmínka o Kozlech pochází z roku 1352, kdy vesnice patřila k třebenickému děkanátu.[4] V letech 1375–1420 část Kozel vlastnila kapitula u svatého Apolináře, zatímco druhý díl vsi tvořil drobný šlechtický statek.[5] Jeho nejstarším známým držitelem byl roku 1382 Přech ze Žichova a jeho sídlem byla tehdy písemně doložená tvrz.[4] August Sedláček uvedl další dva držitele: Jakuba Hese v letech 1399–1412 a Radima z Truzenic v letech 1399–1427.[5] Podle Rudolfa Anděla však Přech nebo jeho stejnojmenný syn část vsi s tvrzí vlastnili ještě v roce 1430,[4] kdy vykonával podací právo ke kostelu svatého Martina. Určitý majetek ve vsi patřil ještě Pavlovi z Bělušic. Po smrti Přecha a Pavla se jejich majetek stal odúmrtí, kterou král Ladislav Pohrobek roku 1454 daroval Jakubu Lankášovi z Nepomyšle.[5] Část vsi patřící dříve kapitule drželi od roku 1498 Vlčkové z Minic. Díl vsi s tvrzí patřil roku 1517 Kunešovi z Tloskova. Po něm jej zdědil syn Vilém, který zemřel před rokem 1531. Správu majetku za nezletilé děti chtěla převzít vdova, ale zabránila jí v tom Alžběta z Tloskova. Spory pokračovaly i později, když Kunešova dcera Anna bránila Kunešovi z Hokova, aby převzal vlastnictví poloviny vsi.[5] Snad už Vilém z Tloskova část Kozel prodal pražské kapitule, ale zápis do zemských desek provedl až Vilémův syn Jan Kuneš.[5] Během stavovského povstání v letech 1618–1620 prodali vzbouření stavové roku 1620 Kozly Janu Charvátovi z Bernštejna, ale v roce 1623 získala kapitula majetek zpět. Ve vsi toho roku stály dvě krčmy, ale tvrz už tehdy zmíněna nebyla.[4] Zbývající díl vesnice s podacím právem ke kostelu poté patřil k bělušickému panství, ke kterému byla kapitulní část přikoupena roku 1750.[5] Části obceV letech 1869–1921 k obci patřila Bělušice.[6] ObyvatelstvoPři sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 223 obyvatel (z toho 114 mužů), z nichž bylo 39 Čechoslováků, 182 Němců a dva cizinci. Až na dva evangelíky a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 238 obyvatel: 52 Čechoslováků, 184 Němců a dva cizince. Kromě římskokatolické většiny zde žili dva evangelíci, čtyři členové církve československé a dva lidé bez vyznání.[8]
PamětihodnostiKostel svatého Martina na návsi je původně gotická stavba, ale dochovaná podoba pochází z barokních úprav, které proběhly v roce 1717. Naproti kostelu stojí socha svatého Jana Nepomuckého ze druhé čtvrtiny osmnáctého století. Je umístěna na soklu s volutami a reliéfem na přední straně.[11] Galerie
Reference
Externí odkazy
|