Očihov

Očihov
Kaplička
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Podbořany
Obec s rozšířenou působností	Podbořany (správní obvod)
Okres	Louny
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°11′55″ s. š., 13°27′38″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	364 (2024)[1]
Rozloha	12,45 km²[2]
Nadmořská výška	289 m n. m.
PSČ	439 87
Počet domů	145 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Očihov 7 439 87 Očihov obec.ocihov@tiscali.cz
Starostka	Denisa Štecherová
Oficiální web: www.ocihov.cz
Očihov
Další údaje
Kód obce	566527
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Očihov se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 364^[1] obyvatel.

Původní název vesnice byl nejspíše Očichov odvozený z osobního jména Otislav (zkráceně Otich) ve významu Otichův dvůr. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Ochzhouech (1275), Ochihov (1289), Oczichow a Oczihow (1333), Ocsyhow (1359), Oczikow (1369), Oczyhow (1384–1399), Oichizow (okolo roku 1405), Oczihaw (1386), in Oczyhowie (1390), Oczehow (1412), nad Walikym Oczihowem (1483), Grosz Otschehau (1787) a Grosz-Otschehau (1846).^[4]

První písemná zmínka o Očihovu pochází z roku 1275.^[4] V roce 1289 byl majitelem vsi Přibyslav z Očihova.^[5] Roku 1307 ji vlastnil Slavata z Očihova, příbuzný Fremutů a Malíkovských, které v té době žil na Moravě. Z dalších držitelů jsou známi Ota z Chrástu (1359), Albert z Kolovrat (1365) a Aleš ze Žeberka na Blšanech (1403). Všichni tři vykonávali patronátní právo ke zdejšímu kostelu svatého Martina. Později měla v Očihově zapsané věno Kunhuta z Ronova, manželka Jana Calty z Kamenné Hory. Zemřela před rokem 1472 a někdy poté byl Očihov připojen k petrohradskému panství.^[6]

Pravděpodobně v patnáctém století byla v Očihově postavena tvrz. První zmínka o ní pochází z roku 1544, kdy ji i s příslušenstvím prodal Jan mladší Krakovský z Kolovrat Jeronýmovi Hrobčickému z Hrobčic. Jeroným pustou tvrz obnovil, a když v roce 1571 zemřel, zdědil ji po něm syn Diviš Hrobčický z Hrobčic. Sídlil na ní až do smrti v roce 1596. Divišův syn Kryštof Hrobčický z Hrobčic se zúčastnil stavovského povstání v letech 1618–1620, za což byl odsouzen ke ztrátě majetku. Očihov poté koupil František Clary da Riva. Během třicetileté války tvrz zchátrala a už nikdy nebyla obnovena.^[5] Ještě během války Očihov získali Štrasoldové a roku 1648 vesnici koupil Julius Jindřich Sasko-Lauenburský, který ji připojil k Podbořanům.^[6]

Ve vesnici se nachází dvě studny, ve kterých byla zjištěna minerální voda. Další podobná studna se nachází u hřbitova a padesátých letech dvacátého století byl u vesnice v nivě Blšanky vyhlouben vrt s vydatností tři litry za sekundu. Minerální voda zde obsahuje 3,1 g·l⁻¹ rozpuštěných pevných látek a 2500–2700 mg·l⁻¹ rozpuštěného oxidu uhličitého.^[7]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 659 obyvatel (z toho 321 mužů), z nichž bylo 57 Čechoslováků, 594 Němců a osm cizinců. Kromě pěti evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.^[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 643 obyvatel: 119 Čechoslováků, 523 Němců a jeden cizinec. Většina byla římskými katolíky, ale žilo zde také dvanáct evangelíků, dva členové církve československé a deset lidí bez vyznání.^[9]

• Očihov
• Očihovec

• Na východním okraji vesnice stojí původně románský kostel svatého Martina, jehož dochovaná podoba pochází z přestaveb z let 1790 a 1841.^[12]
• Pískovcová torza dvou křížů před hřbitovem

• 
  Obecní úřad
• 
  Památník obětem první světové války
• 
  Kostel svatého Martina

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Očihov na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Očihov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.