Luisa Oranžsko-Nasavská

Luisa Oranžsko-Nasavská
	švédská a norská královna
Doba vlády	8. červenec 1859 – 30. březen 1871
Korunovace	3. května 1860 (Švédsko); 5. srpna 1860 (Norsko)
Úplné jméno	Vilemína Frederika Alexandrina Anna Luisa
Narození	5. srpen 1828; Haag, Spojené království Nizozemské
Úmrtí	30. března 1871; (ve věku 42 let); Stockholm, Švédsko, Švédsko-norská unie
Pohřbena	Riddarholmen
Předchůdce	Joséphine de Beauharnais mladší
Nástupce	Žofie Nasavská
Manžel	Karel XV.
Potomci	Luisa; Karel Oskar
Dynastie	Oranžsko-nasavská dynastie
Otec	Frederik Nizozemský
Matka	Luisa Pruská
Podpis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luisa Oranžsko-Nasavská (5. srpna 1828 Haag – 30. března 1871 Stockholm) byla rodem nizozemská princezna z oranžsko-nasavské dynastie a sňatkem švédská a norská královna.

Biografie

Původ a mládí

Luisa se narodila jako nejstarší dítě nizozemského vévody Frederika (druhého syna nizozemského krále Viléma I. a jeho manželky Vilemíny Pruské), a Luisy Pruské, nejmladší dcery pruského krále Fridricha Viléma III. a jeho manželky Luisy Meklenbursko-Střelické. Měla dva starší bratry, kteří však zemřeli již v útlém věku, a mladší sestru Marii (1841–1910).

Manželství a potomci

V srpnu roku 1849 přijel na nizozemský královský dvůr švédský korunní princ Karel a poznal zde Luisu. Oficiální zasnoubení bylo oznámeno v únoru roku 1850 a svatba se konala 19. června roku 1851 ve stockholmské katedrále. Její manžel byl synem švédského krále Oskara I. a jeho manželky Josefiny de Beauharnais.

Důvodem sňatku byl nedávný původ nové švédské dynastie a velké věno nevěsty; to ovšem nakonec tak velké nebylo. Navíc korunní princ považoval Luisu za nepřitažlivou a začínal si postranní románky. Naopak Luisa svého manžela milovala.

Z manželství Luisy a Karla vzešli dva potomci, dcera a syn:

1. Luisa (31. 10. 1851 Stockholm – 20. 3. 1926 Kodaň),
- ⚭ (28. 7. 1869 Stockholm) dánský korunní princ Frederik (3. 6. 1843 Kodaň – 14. 5. 1912 Hamburk), od roku 1906 dánský král
2. Karel Oskar (14. 12. 1852 Stockholm – 13. 3. 1854 tamtéž), vévoda ze Södermanlandu

Po porodu druhého dítěte již princezna ze zdravotních důvodů další děti mít nemohla. Když pak v roce 1854 zemřel malý Karel Oskar ve dvou letech na zápal plic, ztratil král svého jediného dědice a následníka; po jeho smrti tak na švédský trůn nastoupil jeho mladší bratr, Oskar II.

Korunovace

Luisa se stala švédskou královnou, když 8. července roku 1859 její tchán zemřel. Její manžel se stal novým králem jako Karel XV. ve Švédsku a Karel IV. v Norsku. Luisa pak dostala titul královny Švédska a Norska a byla korunována v obou zemích; je nutno zdůraznit, že předchozí dvě královny v Norsku korunovány nebyly, a to kvůli svému odlišnému vyznání.

Smrt

Luisa zemřela ve Stockholmu 30. března roku 1871. Pochována byla v kostele Riddarholmen ve Stockholmu.

Nebyla příliš populární, říkalo se o ní, že nedostatečně komunikuje. Místo zasahování do politiky se věnovala dobročinným aktivitám.

Mezi potomky Luisy Oranžsko-Nasavské náleží řada příslušníků současných panujících rodů, např. dánská královna Markéta II., norský král Harald V., belgický král Albert II. či lucemburský velkovévoda Henri I. Lucemburský.