|
Olga Konstantinovna Romanovová
Olga Konstantinovna Romanovová (řecky: Όλγα; 3. září 1851, Pavlovsk – 18. června 1926, Pau) byla jako manželka krále Jiřího I. řecká královna. V roce 1920 byla krátce řeckou regentkou. Byla členkou dynastie Romanovců, nejstarší dcerou velkoknížete Konstantina Nikolajeviče a jeho manželky, princezny Alexandry Sasko-Altenburské. Dětství strávila v Petrohradě, v Polsku a na Krymu a v roce 1867 se ve věku šestnácti let provdala za krále Jiřího I. Řeckého. Nejprve se v Řeckém království cítila špatně, ale rychle se zapojila do sociální a charitativní činnosti. Zakládala nemocnice a školy, ale její pokus prosadit nový, dostupnější řecký překlad evangelií vyvolal nepokoje mezi náboženskými konzervativci. Po atentátu na svého manžela v roce 1913 se Olga vrátila do Ruska. Když vypukla první světová válka, zřídila v Pavlovském paláci, který patřil jejímu bratrovi, vojenskou nemocnici. Po ruské revoluci v roce 1917 byla uvězněna v paláci, dokud nezasáhla dánská ambasáda, která jí umožnila uprchnout do Švýcarska. Olga se nemohla vrátit do Řecka, protože její syn, král Konstantin I. Řecký, byl sesazen. V říjnu 1920 se vrátila do Athén kvůli smrtelné nemoci svého vnuka, krále Alexandra I. Řeckého. Po jeho smrti byla jmenována regentkou (v listopadu) až do nastoupení Konstantina I. následující měsíc na trůn. Po porážce Řeků v řecko-turecké válce v letech 1919–1922 byla řecká královská rodina opět deportována a Olga strávila poslední roky svého života ve Spojeném království, Francii a Itálii. Je prababičkou bývalé španělské královny Sofie Markéty, britského krále Karla III. a také babičkou řeckého a dánského prince Filipa, manžela britské královny Alžběty II. BiografiePůvod, mládíNarodila se v Pavlovsku jako dcera velkoknížete Konstantina Nikolajeviče a velkokněžny Alexandry, dcery vévody Josefa Sasko-Altenburského; jako taková byla neteří současného ruského cara Alexandra II. a vnučkou předchozího cara Mikulášu I. Manželství, potomciV roce 1863 se jako dvanáctiletá poprvé setkala s mladým řeckým králem Jiřím I. Glücksburským, do kterého se zamilovala a o čtyři roky později, 27. října 1867 se za něj provdala. Sňatek, upevňující diplomatické vztahy Řecka a Ruska a sbližující dva panovnické domy, byl jedním z úspěchů ruské diplomacie. Posílení ruských pozic v tomto důležitém mediterránním prostoru bylo neobyčejně významné, a to tím více v předvečer hrozby vojenského konfliktu s Tureckem, který nakonec propukl v roce 1912. Třebaže tedy měl sňatek politické pozadí a sledoval politické zájmy obou zemí, bylo manželství šťastné. Královský pár měl sedm dětí:
Řecká královnaV době příjezdu do Řecka měla Olga pouhých šestnáct let; do nové vlasti přijela s výbavou, v níž se ukrývala i kolekce panenek. Byla zpočátku Řeky přijímána s nedůvěrou, rychle si však získala jejich sympatie půvabem, milou povahou a charitativní činností, kterou se zabývala. V Pireu, kde se nacházela základna ruského námořnictva, založila vojenskou nemocnici. Otevřela rovněž zdravotnické kurzy pro ženy a sama je navštěvovala. Trvale odmítala doprovod královské gardy i přes mnohé střelby na svého manžela a dceru. Královna – vdovaManžel Olgy, král Jiří I., byl zavražděn na začátku války s Tureckem 18. března 1913 řeckým anarchistou. Po jeho smrti, na počátku první světové války, přijela královna-vdova do Ruska, kde žila v Konstantinovském paláci ve Strelně u Petrohradu; pracovala v nemocnicích a pomáhala raněným. Královna Olga velmi těžce prožívala úpadek a tragédii svého rodu – dynastie Romanovců po Říjnové revoluci, tím spíš, že tři z jejích dětí byly sňatkem s Romanovci spojeny. V roce 1920 byla krátce vládnoucí regentkou za svého syna Konstantina. SmrtKrálovna Olga zemřela 18. června 1926 ve francouzském Pau. Nejdříve byla převezena a pohřbena v Itálii, kde byla řecká královská rodina v exilu, a to v pravoslavném chrámu Narození Páně a Mikuláše Divotvorce ve italské Florencii, v němž řecký královský dům používal jednu z prostor krypty jako hrobku pro monarchy-vyhnance. Po obnovení monarchie v Řecku byla v roce 1936 rakev s ostatky královny Olgy převezena do Atén, kde byla pohřbena na hřbitově u královského paláce v Tatoi. Vývod z předkůGalerie
OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Olga Konstantinowna Romanowa na polské Wikipedii. Externí odkazy
Information related to Olga Konstantinovna Romanovová |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
.svg){kind=small}
.svg)
