Olina Francová
Narození	5. června 1962 (62 let) Praha Československo Československo
Národnost	česká
Vzdělání	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	grafik, sochař
Hnutí	První ženská výtvarná skupina Koza Nostra
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Olina Francová (* 5. června 1962 Praha) je česká malířka a sochařka, která žije a pracuje v Praze.

Je dcerou již zemřelého akademického malíře, grafika a sochaře Miroslava J. Černého. S výtvarnými díly svého otce i jeho přátel (Vladimír Silovský, Ladislav Čepelák, Václav Turek, Vojtěch Adamec…) byla konfrontována již od raného dětství.

Po střední odborné škole výtvarné na Hollarově nám. v Praze, nastoupila na Akademii výtvarných umění do ateliéru Grafiky, pod vedením Ladislava Čepeláka. Absolvovala v roce 1990.

Již na vysoké škole se seznámila s technologií smaltu, od té doby pracuje výhradně se železem (smaltované obrazy, svařované plastiky, realizace do architektury).

V roce 1991 spoluzakládá První ženskou výtvarnou skupinu Koza Nostra.

„Olina Francová byla vždy přitahována postavou: osamoceným člověkem, ale i člověkem ve vztazích (Voyer nahlížející oknem, Duchové – pro něž neexistují žádné překážky, Šamani…). Na autorku silně působily dojmy ze vzdálených zemí a poznávání jejich kultur. Můžeme se setkat s inspiracemi z Mexika (cyklus Okna), nebo v současné době z Afriky (cyklus Šamani). Tak se postupně expresivně pojaté figury začaly podřizovat přísnému řádu, tvary se geometrizovaly, až dospěly k základním znakům: k minimalistickému vyjádření, jež evokuje postavy šamanů či masky jako symboly kultu předků.“ Alena Křížová

„V tvorbě Oliny Francové je silný erotický náboj s provokativními momenty, které jsou ale plné humoru a nadhledu. Jeden z kritiků její umělecký feminismus přirovnal k práci režisérky Chytilové. Když už bych měl zůstat u filmu, použil bych spíše srovnání s inteligentním feminismem Olgy Sommerové. Ostatně o mnohém vypovídá členství Francové v umělecké skupině tří výtvarnic Koza Nostra, které mělo lehce recesistně feministický nádech“. Kamil Drabina

„Česká výtvarníčka Olina Francová sa nebojí slova feminizmus, ale zároveň nechce držať nad hlavou jeho plamennú vlajku. Bola členkou prvej výtvarnej skupiny Koza Nostra, ktorá vznikla v roku 1991, ale svoje posobenie v nej brala skor ako humornú recesiu. Svoje príbehy maľuje na železný plech. Sú to smaltované obrazy, ktoré balancujú na hrane provokácie“. Ludo Petránský

„Dvouletý projekt (2008–2010) 14 sochařských „zastavení“ Oliny Francové (1962, viz At.č.24/00,4/01,12,20/09) je další fází ženského umění a zpodobňování bolestné „cesty“, která však opouští tradiční zobrazování násilí na ženách, neboť rozvíjí sofistikovanější příběh pohlaví. Zatímco v biblickém příběhu je centrálním symbolem kříž a polonahé mužské tělo, její projekt Holky – Burky tělo naopak zahaluje do symbolicky srozumitelné plechové formy dvoumetrového závoje. Umělecky radikalizující projekt Francové se stává sekulární kritickou reflexí genderové politiky, která v jednom civilizačním kruhu nutí v totalitě společenského vědomí kráčet ženy doloresovou cestou „zahalování“ a v jiném okruhu podřizuje ženské tělo diktátu sexualizované zmodifikované nahoty. I když komičnost Holek – Burek rozbíjí uzavřenou, strnulou formu tělesné genderové existence, je projekt Oliny Francové výsostně politický a v jistém smyslu i náboženský“. Mirek Vodrážka

• 2011 – Holky – Burky, Divadlo Husa na provázku, Brno, ČR
• 2010 – Holky – Burky, Galerie Béčka, Smržovka, ČR
• 2008 – Galerie Guba, Bratislava, SR
• 2006 – Šamani, Galerie Langův Dům, Frýdek-Místek, ČR
• 2005 – Šamani a fetiše, Galerie Nová Síň, Praha, ČR
• 2004 – Galerie Béčka, Smržovka, ČR
• 2002 – Galerie Emócia, Žilina, SR
• 2001 – Príbehy z iného pera, Galeria Michalský Dvor, Bratislava, SR
• 2000 – Libuše, Galerie Vyšehrad, Praha, ČR
• 2000 – Galerie Paměť, Praha, ČR
• 2000 – Naše Věc, regionální muzeum Kolín, ČR
• 1996 – Vysoké napětí, Galerie U Rotundy, Týnec nad Sázavou, ČR
• 1992 – Franc na železe, Galerie U Řečických, Praha, ČR

• 2010 – Panenky, Galerie Černá Labuť, Praha, ČR
• 2010 – Bláznivý barevný svět, Galerie Millénium, Praha, ČR
• 2010 – Krajina, Tělo, Záření, Nostický palác Praha, ČR
• 2010 – Výsledky sympózia Smalt Art, Ostrava, ČR
• 2009 – Výsledky sympózia Smalt Art, Ostrava, ČR
• 2008 – Smalty a obrazy, Galeria na Hrade, Trenčín, SR
• 2007 – Exotismy ve výtvarném umění XX. století, České muzeum výtvarného umění Praha, galerie výtvarného umění v Hodoníně a Chebu, Východočeská galerie v Pardubicích, ČR
• 2005 – Šamani a fetiše, Smržovka, ČR
• 2003 – IV. Mezinárodní trienále smaltu, Muzeum Frýdek-Místek, ČR
• 2000 – III. Mezinárodní trienále smaltu, Muzeum Frýdek-Místek, ČR
• 1997 – Otec a dcera (s M. J. Černým), galerie zelený Dům, Újezd nad lesy, ČR
• 1997 – The 10th International Enameling Art Exhibition in Japan, Tokyo, Japonsko
• 1995 – International Email austelung, Coburg, SRN
• 1994 – Kov a šperk, Muzeum skla a bižuterie, Jablonec nad Nisou, ČR
• 1993 – Koza Nostra, Galerie Fronta, Praha, ČR
• 1992 – Koza Nostra, Galerie Dílo, Ostrava, ČR
• 1991 – Koza Nostra, Galerie Vyšehrad, Praha, ČR

• 2010 – Smalt Art, Ostrava, ČR
• 2009 – Smalt Art, Ostrava, ČR
• 2002 – Sympozium smaltu Budafok, Budapešť, Maďarsko
• 2001 – Kov a šperk, Smržovka, ČR
• 1994 – Kov a šperk, Smržovka, ČR

• Olina Francová v Kultura.cz
• Olina Francová v informačním systému abART