Sderot
Sderot (hebrejsky Geografie![]() ![]() ![]() Nachází se v nadmořské výšce 93 metrů. Leží v severní části Negevské pouště, v krajině jež ale díky intenzivnímu obhospodařování a zavlažování z velké části ztratila pouštní charakter a tvoří spíše přechod k pobřežnímu regionu Šefela. Etnicky jde o oblast s židovským osídlením. Přímo městem protéká vádí Nachal Nir'am, východně od města prochází vádí Nachal Hoga. V okolním regionu se nachází síť zemědělských vesnic jako Nir Am, Gevim, Dorot nebo Mefalsim. 3 kilometry jihovýchodně od obce se rozkládá soukromá farma rodiny bývalého izraelského premiéra Ariela Šarona Chavat Šikmim. Sderot je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 34, z níž zde odbočují silnice 232 a 334. Podél dálnice číslo 34 prochází od roku 2013 i železniční trať Aškelon–Beerševa. Nachází se tu železniční stanice Sderot. DějinyPrvní obyvatelé dorazili do Sderotu v roce 1951[2] do uprchlického tábora (ma'abara) zvaného Gevim-Dorot. Většina obyvatel byli židovští uprchlíci z Íránu a Kurdistánu, kteří předtím, než zde o čtyři roky později (1954) byly vystaveny první budovy, žili ve stanech a chatrčích. Sderot se tak stal nejvýchodnějším rozvojovým městem (tedy plánovitě budovaným sídlištěm) v severním Negevu. Jméno odkazuje na biblický citát z První knihy královské 6,9: „Tak budoval Šalomoun dům a dokončil jej. Přikryl jej cedrovými trámy a cedrovým obložením“[3][4] Od roku 1958 měla obec status místní rady (malého města). V roce 1996 byla povýšena na město.[4] VzděláníPodle Centrálního statistického úřadu (CBS) se ve městě nachází 14 škol s 3578 studenty. Ti jsou rozděleni do 11 základních škol s 2099 studenty a 6 středních škol s 1479 studenty. 56,5 % studentů 12. ročníků bylo připuštěno v roce 2001 k maturitě. Město v obleženíSderot se nachází kilometr od pásma Gazy a města Bejt Chanún. Město je od počátku druhé intifády (říjen 2000) pod soustavným ostřelováním raketami Kassám, které na město odpalují teroristé z organizací Hamás a Islámský džihád.[5] Tyto podomácku vyráběné střely, navzdory své velké nepřesnosti, způsobují úmrtí a zranění, stejně jako závažné škody na budovách a majetku, psychické problémy a emigraci z města. Izraelská vláda instalovala varovný systém „Rudý poplach“ (Šachar Adom), který má varovat občany před blížícím se raketovým útokem. Systém dává obyvatelům přibližně 10-15 sekund na ukrytí před tím, než dopadnou rakety. Po izraelském stažení se z Pásma Gazy (2005), byly z tohoto území odpáleny tisíce raket Kassám. Náhlý nárůst vypálených raket z Gazy v květnu 2007 vedl k dočasné evakuaci tisíců obyvatel.[6] K 23. květnu 2007 dopadlo na Sderot celkem 6311 raket.[7] Jedi'ot achronot uvedl, že během léta roku 2007, opustilo město na 3000 z jeho 22 000 obyvatel (většinou klíčoví obyvatelé vyšší a střední třídy) a odstěhovalo se do oblastí mimo dosah raket Kassám. Miliardář Arkadij Gajdamak v nedávných letech podporoval pomocné programy pro obyvatele, kteří nemohou odejít.[8] Starosta Eli Mojal rezignoval na svou funkci 12. prosince 2007, v den, kdy na město dopadlo více než dvacet raket, ze zoufalství nad nečinností izraelské vlády a z důvodu selhání dostačující ochrany obyvatel. Po rozhovoru s ministrem obrany Ehudem Barakem zvážil možnost návratu do funkce starosty.[9] Neustálé raketové útoky se v lednu 2008 staly tématem článků amerického deníku The New York Times[10] a zpráv na BBC News 24 reportérky Katyi Adler. Naopak, raketové útoky Izraelských obranných sil do pásma Gazy, byly místními obyvateli během operace izraelské armády v létě roku 2014 sledovány jako živé představení, kdy si obyvatelé města v menších skupinkách přinesly židle na vyvýšená místa s výhledem na severní část pásma Gazy a sledovali je, přičemž někteří tleskali.[11] V květnu 2011 navštívil Sderot britský velvyslanec v Izraeli, setkal se s tehdejším starostou Davidem Buskilou, který mu ukázal utrpení nevinných dětí jak židovského tak arabského původu.[12] V říjnu 2013 byl zvolen starostou města Alon Davidi. Dne 7. října 2023 útočníci z hnutí Hamás napadli Sderot, zapojili se do přestřelek s izraelskou policií i civilisty v ulicích města a obsadili policejní stanici ve Sderotu. Během bojů bylo zabito nejméně dvacet příslušníků izraelské policie.[13] V noci ze 7. na 8. října začaly izraelské obranné síly čistit město od teroristů.[14] DemografiePodle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 19 500 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 20 600 osob).[2] Podle Izraelského statistického úřadu (CBS) zde k roku 2001 žilo 9500 mužů a 9700 žen. Věkové rozvrstvení obyvatelstva je 36,5 % ve věku do 19 let, 16,2 % mezi 20 a 29 lety, 19,6 % mezi 30 a 44 lety, 14,3 % mezi 45 a 59 lety, 3,8 % mezi 60 a 64 lety a 9,5 % starších 65 let. Populační růst byl k roku 2004 0,7 %. Jde o středně velkou obec městského typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 22 500 lidí.[15] Dle údajů cenzu z roku 1961 podíl severoafrických židovských imigrantů, zejména z Maroka, dosahoval 87 %, zatímco 11 % obyvatel byli židovští imigranti z Kurdistánu.[16] V 50. letech 20. století město dále absorbovalo velké množství imigrantů z Maroka a Rumunska. V 90. letech znovu Sderot absorboval velké množství imigrantů během aliji z bývalého Sovětského svazu (a to především Horští Židé z Ázerbájdžánu, Čečenska a Dagestánu) a v tomto desetiletí se jeho populace zdvojnásobila. Podle CBS se k roku 2000 nacházelo ve městě 6301 občanů pobírajících mzdu a 367 osob samostatně výdělečně činných. Průměrná měsíční mzda v roce 2000 byla 3845 NIS (Nový izraelský šekel). Průměrná měsíční mzda muže je 4911 NIS oproti 2665 NIS u žen. Průměrný příjem osob samostatně výdělečně činných je 5387 NIS. 603 obyvatel pobírá dávky v nezaměstnanosti a 3183 obyvatel pobírá příspěvky ke mzdě. Vývoj počtu obyvatel Data pocházejí z datové položky Wikidat
OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Sderot na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
|