Sloan Digital Sky Survey (SDSS) je jedním z největších průzkumů oblohy v historii astronomie. Projekt je pojmenován podle Nadace Alfreda P. Sloana, která poskytla významné finanční prostředky na jeho realizaci. První pozorování začala v roce 2000 a v roce 2021 vstoupil projekt do své páté fáze.[1]
Projekt SDSS přinesl průlomové technologie a přístupy k astronomickým pozorováním. Kombinoval několik inovativních prvků:
Širokoúhlou CCD kameru pro vysoce efektivní snímání oblohy ve více filtračních pásmech.
Vícevláknový spektrograf, schopný získávat spektra stovek objektů současně, což výrazně zrychlilo zpracování dat.
Pro zvládnutí obrovského množství dat, generovaného během každé pozorovací noci, byly vyvinuty pokročilé algoritmy a databázové systémy. Vzniklé katalogy obsahovaly miliardy objektů, což znamenalo dosud největší objem astronomických dat dostupných ke studiu.
Projekt významně přispěl také k rozvoji databázových technologií, jako je SQL, a stanovil standardy pro veřejnou dostupnost astronomických dat.
Jednotlivé fáze
Projekt byl rozdělen do několika fází, z nichž každá měla specifické cíle:
SDSS-I (2000–2005): První fáze se zaměřila na vytváření obrazových a spektroskopických katalogů galaxií, hvězd a kvasarů. Bylo pokryto přes 8 000 čtverečních stupňů oblohy.
SDSS-II (2005–2008): Rozšíření projektu zahrnovalo hlubší studium Mléčné dráhy prostřednictvím projektu SEGUE (Sloan Extension for Galactic Understanding and Exploration) a průzkum supernov typu Ia.
SDSS-III (2008–2014): Tato fáze zahrnovala čtyři nové projekty, včetně APOGEE (infrared spectroskopie hvězd) a BOSS (Baryon Oscillation Spectroscopic Survey), zaměřené na studium temné energie.
SDSS-IV (2014–2020): Projekt byl rozšířen o průzkum jižní polokoule a mapování struktur galaxií prostřednictvím projektu MaNGA (Mapping Nearby Galaxies at APO).
SDSS-V (od 2021): Současná fáze zahrnuje modernizaci teleskopů robotickými systémy a tři hlavní programy zaměřené na studium černých děr, galaxií a hvězd Mléčné dráhy.
Významné výsledky
3D mapa vytvořená na základě dat SDSS, zobrazující strukturu vesmíru.
Díky datům z SDSS došlo k zásadním objevům:
První velkorozměrná 3D mapa vesmíru, zobrazující rozložení galaxií a prázdných oblastí (voidů).
Zjištění o vlastnostech temné hmoty a temné energie prostřednictvím studia baryonových akustických oscilací.
Identifikace vzdálených kvasarů, jejichž rudý posuv (z) přesahuje hodnotu 6, což ukazuje na období těsně po reionizaci vesmíru.
Přístup k datům
Data z projektu jsou volně dostupná prostřednictvím online portálů, jako je SkyServer, který poskytuje uživatelsky přívětivé rozhraní pro vyhledávání obrazů, spekter a parametrů objektů. SDSS také inspiroval vývoj nástrojů jako Google Sky a WorldWide Telescope, které integrují jeho data pro širší veřejnost.
