Třída Leander
Třída Leander byla třída lehkých křižníků britského královského námořnictva a australského námořnictva. Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy. Ve službě byly od roku 1933. Křižníky se účastnily druhé světové války. Tři byly ve válce potopeny. Zahraničními uživateli bylo novozélandské královské námořnictvo a indické námořnictvo. StavbaCelkem bylo ve dvou skupinách postaveno osm jednotek této třídy. První skupinu třídy Leander tvořilo pět plavidel. Do služby byly přijaty v letech 1933–1936. Byly to jediné britské křižníky od 80. let 19. století, které měly pouze jeden komín. Druhá tříčlenná skupina byla postavena ve třech kusech, z toho jeden pro Austrálii. Lišila se rozdělením pohonného systému do dvou oddělených celků, aby nedošlo k jejich zničení jedním zásahem.[1] Jednotky třídy Leander:[1]
KonstrukceHlavní výzbroj křižníku tvořilo osm 152mm/50 kanónů BL Mk.XXIII umístěných ve čtyřech dvoudělových věžích. Doplňovaly je čtyři dvouúčelové 102mm/45 kanóny QF Mk.V HA a dva čtyřhlavňové 533mm torpédomety. Nesená torpéda byla verze Mk.IX. Vybaveny byly katapultem a jedním hydroplánem (postupně typy Fairey Seafox, Fairey Swordfish a Supermarine Walrus). Pohonný systém tvořilo šest tříbubnových kotlů Admiralty a čtyři turbínová soustrojí Parsons o výkonu 72 000 shp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 32,5 uzlu.[1] ModifikaceBěhem služby byla zejména zesilována protiletadlová výzbroj plavidel. Například na většině plavidel byly 102mm kanóny nahrazeny dvojnásobným počtem 102mm kanónů Mk.XVI ve dvouhlavňové lafetaci. Dále byly přidávány 40mm a 20mm kanóny. Složení lehké výzbroje se u jednotlivých plavidel lišilo. Na křižnících Achilles a Leander byla odstraněna zadní dělová věž a nahrazena protiletadlovými kanóny. Na plavidlech první skupiny byl za války odstraněn katapult s hydroplánem.[1] Operační službaLehké křižníky Ajax a Achilles se spolu s těžkým křižníkem HMS Exeter v prosinci 1939 utkaly s německým těžkým křižníkem Admiral Graf Spee v bitvě u ústí Rio de La Plata. Exeter zde sice byl těžce poškozen, Admiral Graf Spee však určitá poškození také utrpěl a jeho kapitán ho později raději sám potopil. Dne 19. července 1940 se Sydney v bitvě u mysu Spatha podílel na potopení italského lehkého křižníku Bartolomeo Colleoni. V červenci 1940 se Sydney, Orion a Neptune účastnily bitvy u Punta Stilo. V listopadu 1940 se Orion, Ajax a Sydney účastnily útoku na Taranto. V březnu 1941 Ajax, Orion, Sydney a Perth bojovaly v bitvě u Matapanu. V květnu 1941 byl Orion těžce poškozen náletem při evakuaci Kréty. Dne 11. listopadu 1941 se lehký křižník Sydney západně od Austrálie střetl s německým pomocným křižníkem Kormoran. Kormoran jej dokonale překvapil a rychle potopil, ale sám po bitvě také klesl ke dnu. Lehký křižník Perth nejprve bojoval v bitvě v Jávském moři a poté byl ztracen během bitvy v Sundském průlivu počátkem roku 1942. Hobart byl součástí spojeneckých sil v bitvě v Korálovém moři. Neptune se potopil po najetí na několik (3–4 ks) min 19. prosince 1942. Leander byl v červenci 1943 těžce poškozen zásahem japonského torpéda v bitvě u ostrova Kolombangara. Oprava trvala plných 25 měsíců.[1] OdkazyReferenceLiteratura
Související článkyExterní odkazy
|