|
Vincenc z Orsini-Rosenbergu
Vincenc Ferrerius hrabě z Orsini-Rosenbergu (německy Vinzenz Ferrerius Dominikus Joseph Johann Nepomuk Graf von Orsini-Rosenberg, 27. prosince 1722 Klagenfurt – 3. července 1794 Klagenfurt) byl rakouský šlechtic, politik a státní úředník ve službách Habsburků. Od mládí působil ve státních úřadech, nakonec byl místodržitelem v Kraňsku (1773–1774) a Korutansku (1774–1782).[2] Po matce byl blízce spřízněn s moravskou rodinou Kouniců, jeho bratrancem byl dlouholetý státní kancléř Václav Antonín z Kounic-Rietbergu. Životopis Pocházel ze šlechtického rodu Orsini-Rosenbergů, byl jediným císařského diplomata Filipa Josefa z Orsini-Rosenbergu (1691–1765) a jeho manželky Marie Dominiky, rozené Kounicové (1689–1756). Původně studoval v domácím prostředí a u jezuitů, poté absolvoval kavalírskou cestu a studoval v Namuru, právnické vzdělání nakonec dokončil ve Štýrském Hradci. V roce 1742 byl jmenován císařským komorníkem a poté doprovázel svého otce na diplomatických cestách po Evropě během války o rakouské dědictví. Krátce sloužil také v armádě a poté vstoupil do státních služeb. Začínal v roce 1749 jako zemský rada v Korutanech, od roku 1751 byl vládním radou v Dolním Rakousku a následně ve Štýrsku. V roce 1763 byl jmenován císařským tajným radou, v letech 1773–1774 byl místodržitelem v Kraňsku[3] a v letech 1774–1782 v Korutanech.[4] V těchto funkcích realizoval četné reformy v duchu tereziánského osvícenství, v Klagenfurtu nechal postavit nemocnici a sirotčinec. Po reorganizaci státní správy dědičných rakouských zemí v roce 1782 byly Korutany přičleněny ke Štýrsku, Orsini-Rosenberg byl odvolán z funkce guvernéra a náhradou obdržel alespoň dědičnou hodnost zemského hofmistra v Korutanech. Od roku 1790 byl předurčeným dědicem knížeho titulu svého bratrance Františka Xavera (1723–1796), dlouholetého císařského nejvyššího komořího, který byl bezdětný. Dalším knížetem z Orsini-Rosenbergu se v roce 1796 stal Vincencův syn František Serafín (1761–1832), který se proslavil jako vojevůdce v napoleonských válkách. Majetkové a rodinné poměry Po otci byl dědicem několika panství v Korutansku, krátce po převzetí majetku musel ale přistoupit k prodeji nebo pronájmu velké části dědictví, aby uhradil vysoké dluhy zanechané otcem z jeho diplomatických misí. Majetkové ztráty se nedotkly panství Grafenstein a Lerchenau (respektive Altgrafenstein), která měla statut fideikomisu. Ve stylu rokoka nechal přestavět hlavní rodové sídlo zámek Grafenstein v Korutansku. V roce 1756 se ve Štýrském Hradci oženil s hraběnkou Marií Juliánou ze Stubenbergu (1738–1804), pozdější dámou Řádu hvězdového kříže. Z jejich manželství pocházelo osm dětí, nejstarší dvě dcery zemřely v dětském věku.
OdkazyReference
Literatura
Externí odkazy
Information related to Vincenc z Orsini-Rosenbergu |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
