Nově zvolený Evropský parlament byl opět složen ze 751 poslanců, Česká republika v něm získala 21 zástupců. Původně se měl počet mandátů snížit na 705 v důsledku plánovaného vystoupeníSpojeného království z Evropské unie,[3] protože se však termín opakovaně odkládal, začala se britská vláda připravovat na účast ve volbách.[4][5]
Čeští občané mohli vybírat kandidáty z 39 politických uskupení, což bylo uváděno jako velmi vysoké číslo (kupř. v Itálii se v těchto volbách do evropského parlamentu ucházelo 18 stran a hnutí).[6] V několika obcích byly volby spojené s místními referendy. Stalo se tak v Holubicích a Lovčicích na jižní Moravě, ve středočeských Měchenicích a v pražské části Běchovice.[7]
Ve všech krajích kromě Prahy vyhrálo ANO 2011, celkově získalo 21,18 % hlasů a 6 mandátů v Evropském parlamentu.[8] Za ANO následovala ODS, Piráti, dále STAN+TOP 09, SPD, KDU-ČSL a KSČM. Volební účast byla 28,72 %,[9] je tak druhou nejmenší volební účastí ze všech států EU po Slovensku.[10]
Předchozí volby a obhajoby mandátů
Předchozí volby do Evropského parlamentu se v České republice konaly ve dnech 23. a 24. května 2014. Volební účast dosáhla 18,2 %. Ve volbách uspěli následující subjekty a kandidáti:
V průběhu volebního období došlo ke dvěma změnám. Nejprve v lednu 2016 zemřel Miloslav Ransdorf a nahradil jej stranický kolega Jaromír Kohlíček, poté na konci srpna 2017 rezignoval Petr Mach a nahradil jej kolega Jiří Payne.[12][13] S hnutím ANO také ukončili spolupráci nestraníci Pavel Telička (v říjnu 2017) a Petr Ježek (v lednu 2018), svůj mandát však nadále vykonávali.[14][15]
Kandidatury stávajících europoslanců
Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 se rozhodli již nekandidovat Jiří Maštálka (KSČM)[12] či Jan Keller a Miroslav Poche (oba za ČSSD).[16] Svůj mandát se též rozhodl neobhajovat Jiří Payne (Svobodní). Jaromír Štětina nejprve v prosinci 2018 oznámil, že již nebude kandidovat za TOP 09,[17] aby pak v lednu 2019 dodal, že zakládá nové hnutí Evropa společně (ESO) s úmyslem ve volbách kandidovat.[18]Pavel Telička a Petr Ježek ukončili spolupráci s ANO a založili hnutí HLAS, se kterým rovněž kandidovali.[19]
Volební systém a jeho kritika
Někteří kritici systému vytýkali, že přepočítávání hlasů vede ke zkreslení vůle voličů.[20] Další kritika se týkala pětiprocentní hranice, kterou její kritici navrhovali nahradit „pouze «přirozenou hranicí» danou počtem mandátů“ s tím, že by pak pro voliče mělo větší smysl volit kandidáty menších hnutí či stran. Tento názor podporovala i rozhodnutí německého Ústavního soudu.[21] Český Nejvyšší správní soud byl podobného názoru, oproti tomu český Ústavní soud měl pětiprocentní hranici za přiměřenou.
Kandidáti
Pro volby do Evropského parlamentu 2019 byly na Ministerstvo vnitra ČR podány ve stanovém termínu 19. března 2019 přihlášky celkem 40 politických stran, hnutí a volebních koalic.[22] Ministerstvo rozhodlo o jejich registraci 6. dubna, z voleb byla vyřazena Moravská a Slezská pirátská strana, zbylých 39 přihlášených stran bylo k volbám přijato.[23][24]
Voliči tak mohli vybírat z dosud největšího počtu 39 kandidujících stran, hnutí či jejich koalic, které celkově nominovaly 841 kandidátů.[7][25] Podíl kandidujících žen byl 23,9 %.[26] Ještě méně jich bylo na tzv. volitelných (prvních třech) místech kandidátek, asi 20 %, lídryněmi kandidátek byly ženy jen v 13 procentech, mimo jiné Dita Chranzová za ANO či Kateřina Konečná za KSČM.[27] Věkové rozpětí kandidátů bylo mezi 21 a 82 lety, průměrně 47,6 roku.[26]
Nejvíce financí do volební kampaně plánovalo vložit hnutí ANO, zhruba do 35 milionů korun. Druhý největší rozpočet měla koalice „Spojenci pro Evropu“ složená ze Starostů a nezávislých (STAN), TOP 09, Strany zelených, LES a regionálních hnutí, a to ve výši 15 milionů korun. ČSSD pro volby uvolnila částku 11 milionů korun, ODS, SPD a KDU-ČSL shodně kolem deseti milionů, KSČM 8,5 milionu. Náklady na kampaně u tradičních stran zhruba odpovídaly předchozím evropským volbám, oproti volbám sněmovním 2017 byly výrazně nižší. Zákonný limit pro nejvyšší možné náklady na kampaň byl stanoven na 50 milionů korun.[68] Společnost Transparency International (TI) 21. května 2019 uvedla, že až na výjimky většina stran zveřejňovala informace o finančních a personálních záležitostech jen laxně a zákonnou povinnost vést transparentní účty plnila jen formálně. Transparentně informovali dle TI jen Piráti, KDU-ČSL a koalice Spojenci pro Evropu (TOP 09, STAN ad.), naopak zcela netransparentně přistupovalo hnutí SPD.[69]
ODS šla do kampaně s heslem „Jsme srdcem Evropy, chceme být slyšet!“[70] Koalice Spojenci pro Evropu vedla kampaň se sloganem „Spolu jsme silnější“.[71][72] Hnutí SPD v kampani preferovalo tvář Tomia Okamury a motto „Česká republika na prvním místě“.[73][74][75] Česká pirátská strana využila slogan „Evropa potřebuje Piráty“.[76][77] Vládní hnutí ANO představilo počátkem května kampaň s heslem „Česko ochráníme. Tvrdě a nekompromisně.“ a předseda Andrej Babiš vystoupil po vzoru amerického prezidenta Donalda Trumpa s červenou kšiltovkou a nápisem „Silné Česko“.[78][79] KDU-ČSL měla ve volbách program s mottem „Pro lepší Evropu“.[80][81] KSČM použila heslo „Nenechme to tak!“[82][83] ČSSD zahájila kampaň se sloganem „Pro férovou Evropu!“[84][85][86]
Jedna z obav, které panovaly v souvislosti s volbami a předvolebními kampaněmi, se týkala dezinformací a fake news. V evropském měřítku se hrozbou zabývala i Evropská komise.[87][88] V Česku před nimi varovali mimo jiné ministr vnitra Jan Hamáček, ředitel BISMichal Koudelka či eurokomisařka Věra Jourová.[89][90] Oproti předchozím americkým prezidentským volbám či britskému referendu o vystoupení z EU v souvislosti s evropskými volbami nezaznamenal Institut pro strategický dialog tak výraznou aktivitu ze strany Ruska, intenzivnější bylo působení populistických a krajně pravicových subjektů v jednotlivých evropských zemích a menší objem falešných zpráv byl nahrazen nárůstem nenávistných projevů a propracovanějšími technikami.[91]Pražský institut bezpečnostních studií 23. května 2019 zveřejnil výsledky svého průzkumu realizovaného mezi 15. dubnem a 19. květnem, podle jehož výsledků se české weby známé šířením dezinformací evropskou předvolební kampaní významněji nezabývaly. Nepřinášely nová témata, zpravidla jen reagovaly na témata nastolená ve veřejném diskurzu. Z politických subjektů stranily hnutí SPD, případně též KSČM, nejčastěji kritizovaly STAN s TOP 09 a ČSSD.[92]
Předvolební debaty
Dne 29. dubna zahájila veřejnoprávní Česká televize volební vysílání, jež zahrnovalo každodenní individuální rozhovor s lídrem či lídryní jedné z kandidujících stran, dále průběžné debaty v rámci pořadu Politické spektrum, přenos celoevropské debaty hlavních evropských politických sil 15. května, dvě debaty s čtveřicemi českých nejrelevantnějších stran 16. a 21. května a závěrečnou debatu s předsedy parlamentních stran a hnutí 23. května.[93]
Ještě před ní, ve středu 22. května, připravila debatu komerční skupina Nova v hlavním vysílacím čase na stanici Nova 2. Debata dostala název Závěrečná superdebata před volbami do Evropského parlamentu. Moderátorem byl Rey Koranteng, do studia byli pozváni kandidáti do Evropského parlamentu z parlamentních stran.[94]
Hlavní debatu České televize ve čtvrtek 23. května 2019 vysílaly souběžně stanice ČT1 a ČT24 v hlavním vysílacím čase pod názvem Debata o vztahu národní a unijní politiky. Konala se v historické budověNárodního muzea, byli k ní pozváni předsedové českých parlamentních stran a moderátorkou byla Světlana Witowská.[86][95] Debatu sledovalo 262 tisíc diváků starších 15 let, relativně malý zájem mohl být způsobený souběžným vysíláním čtvrtfinálového zápasu Česko–Německo na Mistrovství světa v ledním hokeji 2019.[96]
Velkou volební debatu s kandidáty nejsilnějších stran podle předvolebních průzkumů ohlásil také veřejnoprávní Český rozhlas, a to na pátek 24. května od 12.30 do 14.00, tedy přesně do momentu otevření volebních místností. Moderátorem přenosu na stanicích ČRo Radiožurnál a ČRo Plus byl Jan Pokorný.[97]
Srovnání programů a dosavadního působení
Hnutí Duha a Asociace ekologických organizací Zelený kruh zpracovaly a v polovině května 2019 zveřejnily porovnání volebních programů relevantních kandidujících stran z hlediska ohledu na ekologii, péči o krajinu a zdraví lidí. Podle analýzy představovala nejsilnější ekologický program koalice Spojenci pro Evropu (STAN, TOP 09 s podporou Strany zelených, Liberálně ekologické strany a dalších hnutí), další v pořadí byli Piráti a hnutí ANO. Méně se vybraným tématům věnovaly strany ODS, ČSSD, KDU-ČSL a KSČM. Z hodnocení práce stávajících evropských zákonodárců v předchozím volebním období se dle analýzy nejpříznivěji k ekologickým tématům stavěli Jan Keller, Olga Sehnalová a Pavel Poc (všichni ČSSD), jakož i Luděk Niedermayer (TOP 09) a Pavel Telička (původně ANO, později HLAS).[98][99] Think-tank Liberální institut zveřejnil 21. května hodnocení stávajících českých členů Evropského parlamentu na základě metodiky americké organizace FreedomWorks zohledňující v hlasováních míru směřování ke svobodě či centralizaci. Nejliberálněji se podle žebříčku choval Jiří Payne a jeho stranický předchůdce Petr Mach (oba Svobodní), dále pak poslanci ODS Jan Zahradil a Evžen Tošenovský. Na opačném konci pořadí byli poslanci ČSSD Jan Keller, Pavel Poc či Miroslav Poche.[100][101]
Sdružení KohoVolit.eu v květnu 2019 tradičně zprovoznilo tzv. volební kalkulačku, která pomocí sady otázek umožňovala potenciálním voličům ztotožnit nebo porovnat své postoje k vybraným tématům s programy či postoji jednotlivých kandidujících stran. A umožnila také zpětně posoudit míru shody se skutečnými rozhodnutími stávajících europoslanců a europoslankyň v uplynulém volebním období.[102] Obdobné nástroje nabídly svým uživatelům i některé další iniciativy a internetová média.
Před volbami, stejně jako v minulosti, uspořádala organizace Člověk v tísni v rámci projektu Jeden svět na školách takzvané volby studentské. Jde o nezávazné hlasování studentů středních škol starších 15 let, ve kterém mohou vybírat stejné kandidáty, jako ve volbách „skutečných“. Studentské volby před Evropskými volbami 2019 vyhráli, jako již dříve v minulosti, Piráti, před koalicí STAN, TOP 09 a regionálních partnerů. Na třetí místo se dostalo recesistické hnutí ANO, vytrollíme europarlament.[108]
Volební lístky pro volby do Evropského parlamentu v ČR 24. a 25. května 2019
Volební místnosti byly otevřeny v pátek 24. května 2019 od 14 hodin. V průběhu prvního volebního dne odhlasovali předsedové všech devíti stran zastoupených v Poslanecké sněmovně i prezident Miloš Zeman.[25] Podle informací ministerstva vnitra byl páteční průběh bez incidentů, dílčí komplikace nastaly jen v Prostějově, Českém Těšíně a Ostravě kvůli špatně vytištěným hlasovacím lístkům.[7] K uzavření volebních místností došlo v sobotu 25. května ve stejný čas, tedy ve 14 hodin. Volební komise pak započaly sčítat hlasy a předávat údaje statistickému úřadu, výsledky voleb však bylo možno zveřejnit až v neděli 26. května ve 23 hodin večer, po skončení voleb v ostatních zemích.[7]
Volební účast bylo možno zveřejnit ještě dříve než samotné volební výsledky. Odhady zveřejněné po prvním volebním dni se pohybovaly mezi 10 a 20 procenty, i se sobotou zpravidla účast nepřesáhla 30 %. Vyšší byla v Praze, např. v Běchovicích více než 40 %. V Brně přišla zhruba třetina voličů, v celém Jihomoravském kraji čtvrtina.[7]
Celkový počet voličů ve volebních seznamech byl 8 316 737, vydáno bylo 2 388 304 volebních obálek a odevzdáno bylo 2 370 765 platných hlasů.[26] Volební účast tak dosáhla hodnoty 28,72 % oprávněných voličů.[26] Nejvyšší volební účast byla v obci Čilá v Plzeňském kraji (90,00 %) a nejnižší ve Vřesové na Sokolovsku (8,63 %).[26]
Během předchozích voleb do Evropského parlamentu (v roce 2014) přišlo v Česku k urnám 18,2 % oprávněných voličů,[110] tedy o 10 procentních bodů méně. V letech 2009 a 2004 volební účast mírně přesáhla 28 % – v roce 2004 to bylo 28,32 %[111] a v roce 2009 28,22 %[112] oprávněných voličů. Po propadu z roku 2014 se tedy česká volební účast pro evropské volby vrátila k předchozímu standardu a mírně jej překročila, čímž se stala historicky největší účastí.
Výsledky voleb
Vítězové voleb v jednotlivých okresech
Hranici pro vstup do Evropského parlamentu ve volbách překročilo celkem 7 kandidujících subjektů.[26]
Ve volbách bylo za Českou republiku zvoleno 21 poslanců a poslankyň, z nich bylo 14 mužů a 7 žen.[26] Věkový průměr byl 46,1 roku, nejmladšímu bylo v době zvolení 26 let, nejstaršímu 66 let.[26] Mandát ve volbách získali:[114]
↑ČTK. Volby do Evropského parlamentu proběhnou v Česku 24. a 25. května, potvrdil Zeman. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-01-08 [cit. 2019-01-08]. Dostupné online.
↑ Výsledky voleb jsou ještě neveřejné, ale na Slovensku už se slaví. Novinky.cz [online]. Borgis, 2019-05-26 [cit. 2019-05-26]. Dostupné online.
↑ZACHOVÁ, Aneta. Evropský parlament se po brexitu zmenší. Společná kandidátka pro eurovolby neprošla. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-02-12 [cit. 2018-12-17]. Dostupné online.
↑ Britská vláda chystá zemi na eurovolby. Den odchodu není jasný, Mayová bude ještě jednat s opozicí. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.
↑ Průzkum: Volby do Evropského parlamentu by v Británii vyhrála Faragova Strana pro brexit. E15 [online]. CZECH NEWS CENTER [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.
↑ abcde MINUTU PO MINUTĚ: Eurovolby v Česku skončily, výsledky ale zůstanou tajné do nedělního večera. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-05-25 [cit. 2019-05-25]. Dostupné online.
↑Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 24.05. – 25.05.2019 [online]. Český statistický úřad (Volby.cz), 2019-05-26 [cit. 2019-05-26]. Dostupné online.
↑Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 23.05. – 24.05.2014, Celkové výsledky hlasování [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2019-01-15]. Dostupné online.
↑ abcKOPECKÝ, Josef. Konečná vede KSČM do eurovoleb. Hrozí, že se EU rozpadne, i další války, říká. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-12-15 [cit. 2019-01-15]. Dostupné online.
↑ Mach opouští Brusel kvůli českým volbám, chce Svobodné vidět v parlamentu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-08-30 [cit. 2019-01-15]. Dostupné online.
↑ Europoslanec za ANO Ježek se odstřihl od hnutí. Vadí mu podpora Zemana. ČT24 [online]. Česká televize, 2018-01-23 [cit. 2019-01-15]. Dostupné online.
↑ Kdo povede Česko do eurovoleb? Strany sázejí na osvědčené tváře. Novinky.cz [online]. Borgis, 2019-01-08 [cit. 2019-01-15]. Dostupné online.
↑ Štětina nebude v evropských volbách kandidovat za TOP 09. Nesouhlasí s vedením strany. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-12-15 [cit. 2019-01-15]. Dostupné online.
↑ Do Evropského parlamentu chce 40 stran a hnutí, na seznamu ministerstva není Soukupův List. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-03-19 [cit. 2019-03-19]. Dostupné online.
↑BARTONÍČEK, Radek. Vedení ČSSD vybralo lídra pro eurovolby, kandidátku by měl táhnout europoslanec Poc. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-11-30 [cit. 2018-12-17]. Dostupné online.
↑ Do Evropské parlamentu kandiduje i Romská demokratická strana. Celkem se v ČR o evropská křesla uchází 40 stran. Romea.cz [online]. ROMEA [cit. 2019-04-08]. Dostupné online.
↑Dělnická strana sociální spravedlnosti - Za národní sverenitu [online]. [cit. 2019-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-25.
↑Vážení voliči [online]. Sdružení pro Republiku - Republikánská Strana Československa [cit. 2019-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-02.
↑ Rath chce do Bruselu, je lídrem kandidátky České suverenity pro eurovolby 2019. EuroZprávy.cz [online]. INCORP [cit. 2019-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-02.
↑Jsem Dan Konečný Tvůj osobnÍ kandidÁt do EU [online]. tvujkandidat.eu [cit. 2019-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-11.
↑ Seznam politických stran a hnutí - Ministerstvo vnitra České republiky. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2019-03-20]. Dostupné online.
↑Výsledky primárních voleb na lídra do Evropského parlamentu [online]. Svobodní, 2019-02-15 [cit. 2019-03-19]. Dostupné online.
↑skr. Mach ze Svobodných se vzdal postu lídra do eurovoleb a končí s politikou. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-12-16 [cit. 2019-01-19]. Dostupné online.
↑ STAN a TOP 09 jdou do eurovoleb společně, kandidátku vede Pospíšil a Polčák. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-02-18 [cit. 2019-02-18]. Dostupné online.
↑ Piráti chtějí vyhrát eurovolby, příští parlamentní volby a sestavit vládu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-01-19 [cit. 2019-01-19]. Dostupné online.
↑ SPD povede do eurovoleb exministr zdravotnictví ze Zemanovy vlády David. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-02-27 [cit. 2019-02-27]. Dostupné online.
↑Shromáždění ANS schválilo kandidátku do voleb do EP [online]. [cit. 2019-03-10]. Dostupné online.
↑ Charanzová vede ANO do voleb. Nesmí je ovládnout vítači a kývači, řekl Babiš. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-02-17 [cit. 2019-02-17]. Dostupné online.
↑ADS adstrana.cz Kandidáti do evropského parlamentu [online]. adstrana [cit. 2019-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-25.
↑Tomáš Ingr, kandidát do Evropského parlamentu [online]. programydovoleb.cz [cit. 2019-04-04]. Dostupné online.
↑Kandidujeme do EU parlamentu (2019) | PRVNÍ REPUBLIKA [online]. www.1918-1938.cz [cit. 2019-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-02.
↑ČTK; HELLER, Jakub. Lidovci půjdou do boje o křesla v europarlamentu v čele se Svobodou. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-05-19 [cit. 2018-12-17]. Dostupné online.
↑ Advokátka Samková povede ve volbách do Evropského parlamentu kandidátku Alternativy pro ČR. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2019-02-14 [cit. 2019-03-10]. Dostupné online.
↑ČTK. Kolik strany utratí za eurovolby? Hnutí ANO počítá s 35 miliony, Piráti plánují dát jen šest. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-05-18 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online.
↑ČTK. Transparency: Většina stran a hnutí neuvádí před volbami detaily o financování kampaně. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-05-21 [cit. 2019-05-21]. Dostupné online.
↑ Jsme srdcem Evropy, chceme být slyšet! – ODS. Občanská demokratická strana [online]. [cit. 2019-05-24]. Dostupné online.
↑TOP 09. Spojenci pro Evropu odhalili společný program a kampaň pro evropské volby. TOP 09 [online]. [cit. 2019-05-24]. Dostupné online.
↑KOLÁŘ, Petr. TOP 09 si „vypůjčila“ slogan fotbalové Slavie. Neřešíme to, vzkázal Tvrdík. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-05-09 [cit. 2019-05-24]. Dostupné online.
↑OKAMURA, Tomio. Tomio Okamura: Volební spot SPD – Česká republika na prvním místě.. www.tomio.cz [online]. 2019-05-13 [cit. 2019-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-29.
↑LEDERER, Benedikt. SPD sází před volbami na vůdčí post mezi odmítači Bruselu. Místo volebního lídra Davida ukazuje všude Okamuru. Hospodářské noviny iHNed.cz [online]. Economia, 2019-05-15 [cit. 2019-05-24]. Dostupné online.
↑ Evropa potřebuje Piráty! Strana zahájila kampaň do Evropského parlamentu. napajedla.pirati.cz [online]. [cit. 2019-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-29.
↑Redakce Seznam. Piráti spustili ostrou část kampaně do europarlamentu peticí proti Babišovi. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2019-04-29 [cit. 2019-05-24]. Dostupné online.
↑EuroZprávy.cz; ČTK. "Česko tvrdě ochráníme!" ANO spustilo eurokampaň, chce řešit sucho či kvalitu potravin. EuroZprávy.cz [online]. INCORP, 2019-05-02 [cit. 2019-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-29.
↑ Program: Pro lepší Evropu. www.kdu.cz [online]. KDU-ČSL [cit. 2019-05-24]. Dostupné online.
↑ČABAN, Martin. Evropa se nechce stát velmocí, i když na to má, tvrdí lídr lidovců v eurovolbách Svoboda. E15 [online]. CZECH NEWS CENTER, 2019-04-23 [cit. 2019-05-24]. Dostupné online.
↑ Kdo jsme | Nenechme to tak!. www.nenechmetotak.cz [online]. Komunistická strana Čech a Moravy [cit. 2019-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-25.
↑KOPECKÝ, Josef. Dejme EU Konečnou, řekla KSČM. Posílá do EU i muže odsouzeného v Hamburku. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-03-05 [cit. 2019-05-24]. Dostupné online.
↑tiskové oddělení ČSSD. Pro férovou Evropu! ČSSD zahájila kampaň do EP. www.cssd.cz [online]. Česká strana sociálně demokratická, 2019-04-23 [cit. 2019-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-25.
↑PILEK, Šimon; epa. ČSSD zahájila kampaň pro eurovolby. Tohle jsou její priority. tn.cz [online]. TV Nova, 2019-04-23 [cit. 2019-05-24]. Dostupné online.
↑ abDebata o vztahu národní a unijní politiky [video online]. Česká televize, 2019-05-23 [cit. 2019-05-23]. Dostupné online.
↑ČTK. Boj s dezinformacemi před eurovolbami. Brusel chystá opatření. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2019-01-08 [cit. 2019-05-27]. Dostupné online.
↑RAMBOUSKOVÁ, Michaela. Na Evropu se před volbami valí vlny dezinformací. Eurovolby jsou podle komisařů nejzranitelnější. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2019-04-02 [cit. 2019-05-27]. Dostupné online.
↑DRAGOUN, Radek. Hamáček varoval před dezinformacemi. Eurovolby jsou pro Putina klíčové, říká analytik. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-05-03 [cit. 2019-05-27]. Dostupné online.
↑ČTK. Fake news v eurovolbách nešíří Rusko. Dezinformace podle odborníků pochází hlavně od domácích aktérů. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-05-23 [cit. 2019-05-27]. Dostupné online.
↑ČTK. Průzkum: Dezinformací na českých webech před eurovolbami nepřibylo. ČeskéNoviny.cz [online]. Česká tisková kancelář, 2019-05-23 [cit. 2019-05-27]. Dostupné online.
↑afi. ČT zahájila předvolební vysílání. Nabízí rozhovory s lídry kandidátek. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-04-29 [cit. 2019-05-24]. Dostupné online.
↑ Hádky i výsměch! Lídři se snažili přesvědčit voliče, stačila tři slova. tn.cz [online]. TV Nova, 2019-05-22 [cit. 2019-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-24.
↑afi. ČT večer odvysílá z Národního muzea debatu lídrů. Moderuje Světlana Witowská. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-05-23 [cit. 2019-05-23]. Dostupné online.
↑mav. Čtvrteční televizní den jasně ovládl hokej s Němci. MediaGuru [online]. PHD, 2019-05-24 [cit. 2019-05-24]. Dostupné online.
↑POKORNÝ, Jan; BRODCOVÁ, Daniela (dbr). VIDEO: Samková, Sládek, Pospíšil. Podívejte se na předvolební debatu kandidátů do Evropského parlamentu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-15-05 [cit. 2019-05-24]. Dostupné online.
↑ČTK. Analýza: Silný ekologický program mají Spojenci pro Evropu. ČeskéNoviny.cz [online]. 2019-05-15 [cit. 2019-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ Nejvíce pro-ekologičtí Češi v Europarlamentu: většina ČSSD, Niedermayer a Telička. Nejzelenější programy mají Spojenci pro Evropu a Piráti. Hnutí DUHA [online]. 2019-05-15 [cit. 2019-05-21]. Dostupné online.
↑VÁCLAVÍK, Lukáš. Volební kalkulačka už běží. Poradí, koho poslat do europarlamentu. Cnews.cz [online]. Mladá fronta, 2019-05-13 [cit. 2019-05-21]. Dostupné online.
↑Voličské preference do Evropského parlamentu v únoru 2019 - Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. cvvm.soc.cas.cz [cit. 2019-03-04]. Dostupné online.
↑Voličské preference, faktory rozhodování a témata voleb do Evropského parlamentu v dubnu 2019 - Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. cvvm.soc.cas.cz [cit. 2019-04-26]. Dostupné online.
↑afi. Největší potenciál oslovit voliče v eurovolbách má ANO. Za ním jsou Piráti. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-05-05 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online.
↑Ve volbách do Evropského parlamentu mají šanci uspět i neparlamentní strany a hnutí [online]. Marketingový výzkum a analýza dat - STEM/MARK, 7. května [cit. 2019-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-08.
↑Volby do Evropského parlamentu [online]. Median.eu [cit. 2019-05-09]. Dostupné online.
↑ Studentské volby do EP vyhráli Piráti, vládní ANO skončilo sedmé. www.ceskenoviny.cz [online]. 2019-05-07 [cit. 2019-05-09]. Dostupné online.
↑Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 23.05. – 24.05.2014 : Územní přehledy o volební účasti [online]. Volby.cz [cit. 2019-04-24]. Dostupné online.
↑Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 11.06. – 12.06.2004 : Územní přehledy o volební účasti [online]. Volby.cz [cit. 2019-04-24]. Dostupné online.
↑Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 05.06. – 06.06.2009 : Územní přehledy o volební účasti [online]. Volby.cz [cit. 2019-04-24]. Dostupné online.
↑ Čeští pirátští europoslanci jsou oficiálně členy frakce Zelených. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2019-06-06]. Dostupné online.