Čakovec
Čakovec (maďarsky Csáktornya, německy Tschakaturn) je město v severním Chorvatsku. Nachází se u hranice s Maďarskem. Administrativně je součástí Mezimuřské župy. V roce 2011 žilo v Čakovci 15 147 obyvatel. NázevPodle sousloví Csákova věž (csák torany), které označovalo původní dřevěné opevnění města, vznikl maďarský název Csáktornya[1][2], který byl později do chorvatštiny převzat jako Čakovec. První část názvu odkazuje na rod Csákyů[3], kteří zde vlastnili pozemky. Část městaKromě samotného Čakovce jsou administrativní součástí města i sídlení jednotky Ivanovec, Krištanovec, Kuršanec, Mačkovec, Mihovljan, Novo Selo na Dravi, Novo Selo Rok, Savska Ves, Slemenice, Šandorovec, Totovec a Žiškovec. HistorieStarořecký filozof a geograf Strabón v 1. století zaznamenal existenci římského města s názvem Aquama, které se nacházelo v oblasti dnešního Čakovce. Součástí města byl i vojenský tábor. Současný název města se objevuje až v době středověku. Ve 13. století zde nechal uherský šlechtic Dimitrius Csáky zbudovat opevnění, které je poprvé zaznamenáno v roce 1328 a později i v roce 1333. V letech 1350 až 1397 bylo město vlastnictvím rodiny Lackovićů. V roce 1546 jej ovládl Nikola Šubić Zrinski a stala se tak jeho majetkem.[2] V roce 1579 udělil Čakovci právo svobodně obchodovat. Z Čakovce udělal rod Zrinských své sídlo, což umožnilo malému městu získat na svoji dobu kvalitně vybavenou knihovnu, umělecké předměty apod. Na pozvání Zrinských přicestoval do Čakovce i turecký cestopisec Evlija Čelebi, který jej popsal jako několik málo měst mimo území tehdejší Osmanské říše.[4] V roce 1702 zde byl vybudován malý kostel, který sloužil řádu Františkánů. Roku 1738 bylo město poničeno zemětřesením a v roce 1741 požárem. V roce 1848 získal Čakovec statut svobodného královského města. Ve stejném roce při revolučních událostech jej obsadil Josip Jelačić. Na mapách druhého vojenského mapování existuje pod názvem Čakaturn a již zde je přítomna západo-východní trať z Pragerska do Budapešti (historicky první na území současného Chorvatska). Místní pevnost je označena jako pevnost Zrinských (Zrinifeste) a jako továrna na výrobu cukru (Zuckerfabrik). Další zemětřesení zasáhlo město v roce 1880. Roku 1860 byla do Čakovce zavedena železnice a v roce 1893 elektřina. Mapy třetího vojenského mapování již zaznamenávají místní železniční uzel s hlavním nádražím i všemi tratěmi. Za druhou polovinu 19. století zde bylo postaveno elektrické osvětlení, průmysl a zajištěno telefonní spojení se zbytkem tehdejšího Uherska. Dle uherského sčítání lidu žilo v roce 1910 v Čakovci 5213 obyvatel, z toho bylo 2433 Maďarů, 2404 Chorvatů a 251 Němců. V rámci Uher patřilo město do župy Zala.[2] V roce 1918 se město stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Čakovec byl vydán vojskům rodícího se jihoslovanského státu na štědrý den 24. prosince 1918 bez boje, odevzdal jej za uherskou armádu Károly Györy.[5] Změnu hranic poté potvrdila trianonská smlouva z roku 1920.[2] V roce 1921 zde byla založena ekonomická škola. V letech 1941 až 1945 byl jako celé Mezimuří připojen k fašistickému Maďarsku.[2] Město bylo osvobozeno dne 6. dubna 1945. V období existence SFRJ až do roku 1991 se Čakovec rozvíjel díky dobře dostupné železnici. Na západním okraji města vznikla rozsáhlá průmyslová zóna, kterou obklopují výškové obytné budovy. Město postupně srostlo s okolními vesnicemi Nedelišće, Strahoninec a Savska Ves. V Čakovci byla vybudována také oblastní nemocnice pro Mezimuřskou župu. Od roku 1961 je v Čakovci také gymnázium. V roce 2013 byly prostory bývalých kasáren rozprodány soukromým subjektům. V současné době je město sídlem Mezimuřské župy, nejsevernější administrativní jednotky Republiky Chorvatsko. Kulturní památkyMezi historické památky dochované v Čakovci patří především hrad (Starý hrad Zrinských) původně z 13. století[6], částečně přestavěný po roce 1719 vídeňským architektem Antonem Erhardem Martinellim na zámek[7] obklopený anglickým parkem a františkánský klášter v centru města, který pochází z první poloviny 18. století. V zámeckých prostorách se nachází[3] Muzeum Mezimuří (chorvatsky Muzej Međumurja). To schraňuje celkem na sedmnáct tisíc historických předmětů. Hlavní ulice v centru nese název podle krále Tomislava a je lemována domy z 18. a 19. století. Místní radnice byla zbudována v roce 1816. Na hlavním náměstí (náměstí Republiky) se nachází památník Nikolovi Zrinskému z roku 1904. Budova společenského domu (chorvatsky trgovački kasino) z roku 1903 vznikla v duchu maďarské secese. Jejím architektem byl Ármin Hegedűs. Marcanův dům (chorvatsky Marcanov dom) sloužil pro potřeby sportu a byl otevřen roku 1938 jako tzv. Sokolský dům. EkonomikaHistoricky sídlily v Čakovci společnosti, které se věnovaly zpracování kovů (etina, Ferro-Preis, Metal dekor, Senko) a dále byl také do jisté míry zastoupen i textilní průmysl (společnost Čateks). V roce 2021 se průměrná mzda v Čakovci pohybovala okolo 5200 HRK.[8] Čakovec byl také vybrán v roce 2020 jako nejlepší město pro život v Chorvatsku.[9] DopravaMěsto má roli železničního uzlu. Dráha spojuje město s Murským Središćem, Lendavou, Varaždínem slovinským městem Ormož a maďarskou Nagykanizsou. Končí zde tzv. Zagorská magistrála. Hlavní nádraží se nachází na jihozápadním okraji města, směrem k centru města směřuje také železniční vlečka. Čakovec má i velmi dobré napojení na hlavní silniční tahy v Chorvatsku. Východně od města vede dálnice A4, která směřuje do Záhřebu a do Maďarska. Z jižní strany vede obchvat kolem města, který je součástí silnice D3 a ze severní strany poté částečně rovněž, jako součást silnice D78. ŠkolstvíV Čakovci sídlí Pedagogická fakulta Univerzity v Záhřebu. Nachází se zde také Střední strojírenská škola. SportV Čakovci se pravidelně běží půlmaraton Zrinských.[10] Město bylo také vyhlášeno Evropským městem sportu 2020.[11] ZdravotnictvíNa severním okraji města se nachází župní[12] nemocnice (chorvatsky županijska bolnica). Partnerská města
Známé osobnosti
OdkazyReferenceV tomto článku byly použity překlady textů z článků Čakovec na chorvatské Wikipedii a Csáktornya (Muraköz) na maďarské Wikipedii.
Externí odkazy
Information related to Čakovec |