Filip Polášek |
---|
|
Stát | Slovensko Slovensko |
---|
Datum narození | 21. července 1985 (39 let) |
---|
Místo narození | Zvolen, Československo[1] |
---|
Bydliště | Bratislava, Slovensko[1] |
---|
Výška | 193 cm[1] |
---|
Hmotnost | 88 kg[1] |
---|
Profesionál od | 2005 |
---|
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
---|
Výdělek | 2 465 235 USD |
---|
Dvouhra |
---|
Poměr zápasů | 1–0 |
---|
Nejvyšší umístění | 555. místo (26. listopadu 2007) |
---|
Čtyřhra |
---|
Poměr zápasů | 261–175 |
---|
Tituly | 17 ATP, 16 challengerů, 17 Futures |
---|
Nejvyšší umístění | 7. místo (3. února 2020) |
---|
Čtyřhra na Grand Slamu |
---|
Australian Open | vítěz (2021) |
---|
French Open | 3. kolo (2011, 2020) |
---|
Wimbledon | semifinále (2019) |
---|
US Open | semifinále (2021) |
---|
Velké turnaje ve čtyřhře |
---|
Turnaj mistrů | základní skupina (2019, 2021) |
---|
Olympijské hry | 2. kolo (2020) |
---|
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu |
---|
Australian Open | čtvrtfinále (2010) |
---|
French Open | čtvrtfinále (2013, 2021) |
---|
Wimbledon | 2. kolo (2013, 2022) |
---|
US Open | 2. kolo (2013, 2021) |
---|
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231105a5. listopadu 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Filip Polášek (* 21. července 1985 Zvolen) je slovenský profesionální tenista, specializující se na čtyřhru.[2] Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál sedmnáct deblových turnajů. Po boku Chorvata Ivana Dodiga vyhrál Australian Open 2021, kde se stal prvním slovenským mužem ve finále grandslamové čtyřhry.[3] Na challengerech ATP a okruhu ITF získal třicet tři titulů ve čtyřhře.[4]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2007 na 555. místě a ve čtyřhře pak v únoru 2020 na 7. místě. Trénuje ho bývalý spoluhráč Leoš Friedl.[1]
Kariéru poprvé ukončil v listopadu 2013 pro vyhřezlou meziobratlovou ploténku s uskřinutím nervu způsobujícím bolest levé dolní končetiny. Následně čtyři a půl roku nedržel raketu v ruce a pracoval jako šéftrenér oddílu v Piešťanech.[2][5]
Poté, co trénoval s Mikem Bryanem, se k profesionálnímu tenisu vrátil[1] na červnovém Poprad-Tatry ATP Challenger 2018, kde odehrál čtyřhru s Patrikem Riklem.[4] Do okruhu ATP Tour v obnovené kariéře poprvé zasáhl o rok později, na červnovém Antalya Open 2019. Po boku Chorvata Ivana Dodiga skončili jako poražení finalisté.[6] Na navazujícím Wimbledonu se premiérově probojoval do semifinále grandslamu, aby v něm s Chorvatem podlehli Mahutovi s Rogerem-Vasselinem. Další dva turnaje v páru Philippem Oswaldem znamenali finálovou účast, z nichž v trofej proměnil rakouský Generali Open Kitzbühel 2019. Premiérový masters si pak odvezl s Dodigem o dva týdny později ze cincinnatského Western & Southern Open 2019 po výhře nad kolumbijskými světovými jedničkami Cabalem a Farahem.[7][5]
Ve slovenském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 utkáním 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Gruzii, v němž vyhrál dvouhru nad Osadzem i čtyřhru s Mertinákem. Slováci postoupili do baráže o Světovou skupinu po vítězství 4:1 na zápasy. Do roku 2022 v soutěži nastoupil k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 1–0 ve dvouhře a 13–4 ve čtyřhře.[8]
V letech 2008 a 2019 se stal mužským vítězem slovenské ankety Tenista roku.[9][10][2] S partnerkou Karin má dcery Karolínu (nar. 2017)[2]
a Olívii-Viktórii (nar. 2021), která se narodila dva dny před ziskem trofeje na Australian Open.[11]
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 1 (1–0)
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 35 (17–18)
Stav
|
č.
|
datum
|
turnaj
|
povrch
|
spoluhráč
|
soupeři ve finále
|
výsledek
|
Finalista
|
1.
|
duben 2008
|
Valencie, Španělsko
|
antuka
|
Travis Parrott
|
Máximo González Juan Mónaco
|
5–7, 5–7
|
Vítěz
|
1.
|
červenec 2008
|
Gstaad, Švýcarsko
|
antuka
|
Jaroslav Levinský
|
Stéphane Bohli Stanislas Wawrinka
|
3–6, 6–2, [11–9]
|
Vítěz
|
2.
|
říjen 2008
|
Petrohrad, Rusko
|
tvrdý (h)
|
Travis Parrott
|
Rohan Bopanna Max Mirnyj
|
3–6, 7–6(7–4), [10–8]
|
Finalista
|
2.
|
únor 2009
|
Memphis, Spojené státy
|
tvrdý (h)
|
Travis Parrott
|
Mardy Fish Mark Knowles
|
6–7(7–9), 1–6
|
Finalista
|
3.
|
červen 2009
|
Eastbourne, Spojené království
|
tráva
|
Travis Parrott
|
Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski
|
4–6, 4–6
|
Vítěz
|
3.
|
červenec 2009
|
Båstad, Švédsko
|
antuka
|
Jaroslav Levinský
|
Robert Lindstedt Robin Söderling
|
1–6, 6–3, [10–7]
|
Finalista
|
4.
|
červenec 2009
|
Hamburk, Německo
|
antuka
|
Marcelo Melo
|
Simon Aspelin Paul Hanley
|
3–6, 3–6
|
Finalista
|
5.
|
červenec 2009
|
Gstaad, Švýcarsko
|
antuka
|
Jaroslav Levinský
|
Marco Chiudinelli Michael Lammer
|
5–7, 3–6
|
Finalista
|
6.
|
červen 2010
|
Halle, Německo
|
tráva
|
Martin Damm
|
Serhij Stachovskyj Michail Južnyj
|
6–4, 5–7, [7–10]
|
Vítěz
|
4.
|
srpen 2010
|
Umag, Chorvatsko
|
antuka
|
Leoš Friedl
|
František Čermák Michal Mertiňák
|
6–3, 7–6(9–7)
|
Vítěz
|
5.
|
květen 2011
|
Bělehrad, Srbsko
|
antuka
|
František Čermák
|
Oliver Marach Alexander Peya
|
7–5, 6–2
|
Finalista
|
7.
|
červenec 2011
|
Hamburk, Německo
|
antuka
|
František Čermák
|
Oliver Marach Alexander Peya
|
4–6, 1–6
|
Vítěz
|
6.
|
červenec 2011
|
Gstaad, Švýcarsko (2)
|
antuka
|
František Čermák
|
Christopher Kas Alexander Peya
|
6–3, 7–6(9–7)
|
Finalista
|
8.
|
říjen 2011
|
Kuala Lumpur, Malajsie
|
tvrdý (h)
|
František Čermák
|
Eric Butorac Jean-Julien Rojer
|
1–6, 3–6
|
Finalista
|
9.
|
říjen 2011
|
Tokio, Japonsko
|
tvrdý
|
František Čermák
|
Andy Murray Jamie Murray
|
1–6, 4–6
|
Vítěz
|
7.
|
říjen 2011
|
Moskva, Rusko
|
tvrdý (h)
|
František Čermák
|
Carlos Berlocq David Marrero
|
6–3, 6–1
|
Vítěz
|
8.
|
leden 2012
|
Dauhá, Katar
|
tvrdý
|
Lukáš Rosol
|
Christopher Kas Philipp Kohlschreiber
|
6–3, 6–4
|
Finalista
|
10.
|
leden 2012
|
Auckland, Nový Zéland
|
tvrdý
|
František Čermák
|
Oliver Marach Alexander Peya
|
3–6, 2–6
|
Vítěz
|
9.
|
květen 2012
|
Mnichov, Německo
|
antuka
|
František Čermák
|
Xavier Malisse Dick Norman
|
6–4, 7–5
|
Finalista
|
11.
|
květen 2012
|
Nice, Francie
|
antuka
|
Oliver Marach
|
Bob Bryan Mike Bryan
|
6–7(5–7), 3–6
|
Finalista
|
12.
|
říjen 2012
|
Vídeň, Rakousko
|
tvrdý (h)
|
Julian Knowle
|
Andre Begemann Martin Emmrich
|
4–6, 6–3, [4–10]
|
Finalista
|
13.
|
leden 2013
|
Dauhá, Katar
|
tvrdý
|
Julian Knowle
|
Christopher Kas Philipp Kohlschreiber
|
5–7, 4–6
|
Vítěz
|
10.
|
únor 2013
|
Záhřeb, Chorvatsko
|
tvrdý (h)
|
Julian Knowle
|
Ivan Dodig Mate Pavić
|
3–6, 3–6
|
Vítěz
|
11.
|
duben 2013
|
Casablanca, Maroko
|
antuka
|
Julian Knowle
|
Dustin Brown Christopher Kas
|
6–3, 6–2
|
Finalista
|
14.
|
červen 2019
|
Antalya, Turecko
|
tráva
|
Ivan Dodig
|
Jonatan Erlich Artem Sitak
|
3–6, 4–6
|
Finalista
|
15.
|
červenec 2019
|
Gstaad, Švýcarsko
|
antuka
|
Philipp Oswald
|
Sander Gillé Joran Vliegen
|
4–6, 3–6
|
Vítěz
|
12.
|
srpen 2019
|
Kitzbühel, Rakousko
|
antuka
|
Philipp Oswald
|
Sander Gillé Joran Vliegen
|
6–4, 6–4
|
Vítěz
|
13.
|
srpen 2019
|
Cincinnati, Spojené státy
|
tvrdý
|
Ivan Dodig
|
Juan Sebastián Cabal Robert Farah
|
4–6, 6–4, [10–6]
|
Vítěz
|
14.
|
říjen 2019
|
Peking, Čína
|
tvrdý
|
Ivan Dodig
|
Łukasz Kubot Marcelo Melo
|
6–3, 7–6(7−4)
|
Finalista
|
16.
|
leden 2020
|
Adelaide, Austrálie
|
tvrdý
|
Ivan Dodig
|
Máximo González Fabrice Martin
|
6–7(12–14), 3–6
|
Finalista
|
17.
|
12. ledna 2021
|
Antalya, Turecko
|
tvrdý
|
Ivan Dodig
|
Nikola Mektić Mate Pavić
|
2–6, 4–6
|
Vítěz
|
15.
|
21. února 2021
|
Australian Open, Melbourne, Austrálie
|
tvrdý
|
Ivan Dodig
|
Rajeev Ram Joe Salisbury
|
6–3, 6–4
|
Finalista
|
18.
|
3. října 2021
|
San Diego, Spojené státy
|
tvrdý
|
John Peers
|
Joe Salisbury Neal Skupski
|
6–7(2–7), 6–3, [5–10]
|
Vítěz
|
16.
|
16. října 2021
|
Indian Wells, Spojené státy
|
tvrdý
|
John Peers
|
Aslan Karacev Andrej Rubljov
|
6–3, 7–6(7–5)
|
Vítěz
|
17.
|
10. ledna 2022
|
Sydney, Austrálie
|
tvrdý
|
John Peers
|
Simone Bolelli Fabio Fognini
|
7–5, 7–5
|
Postavení na konečném žebříčku na konci sezóny
Dvouhra
Čtyřhra
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Filip Polášek na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Filip Polášek na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20220118a18. ledna 2022
- ↑ a b c d Martin Prosnan, Adam Zelinka. Noha mi brnela, samovoľne skákala. Tenis som nenávidel. Pravda [online]. 2018-11-12 [cit. 2019-11-07]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Australian Open: Fantázia! Filip Polášek postúpil do finále. Šport.sk [online]. SPORT SK, s r o & Ringier Axel Springer Slovakia, 2021-02-18 [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b Filip Polášek na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220118a18. ledna 2022
- ↑ a b Tomáš Čorej. Polášek pre platničku päť rokov nehral tenis, teraz vyhráva jeden turnaj za druhým. Denník N [online]. 2019-10-11 [cit. 2019-11-07]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Erlich/Sitak Lift Antalya Doubles Trophy [online]. ATP Tour, Inc., 2019-06-29 [cit. 2019-07-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Slovák Polášek slaví nejcennější titul. S Dodigem vyhráli Masters v Cincinnati [online]. TenisPortal.cz, 2019-08-18 [cit. 2019-08-24]. Dostupné online.
- ↑ Filip Polášek na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20220118a18. ledna 2022
- ↑ Tenista roka: Prehľad víťazov ankety [online]. sk: Slovenský tenisový zväz, 2020-12-20 [cit. 2021-02-23]. Dostupné online.
- ↑ Najlepšími tenistami roka sa stali premiérovo Polášek a Cibulková. Pravda [online]. 2008-11-27 [cit. 2019-11-07]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Najkrajšia správa tesne pred finále: Polášek oslavuje narodenie dcérky, ukázal aj prvé foto. Nový Čas [online]. 2021-02-20 [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy