Marina Charlotte Kallaová (nepřechýleně Kalla, * 22. července1987Tärendö) je bývalá švédskáběžkyně na lyžích. Je nejúspěšnější švédskou olympioničkou všech dob[2] – na svých čtyřech olympijských hrách získala devět medailí, z toho tři zlaté.[3] Na mistrovství světa celkem startovala ve 35 závodech, pouze čtyřikrát skončila mimo první desítku[4] a získala 13 medailí. Ze všech švédských běžců na lyžích absolvovala nejvíce závodů Světového poháru (266 individuálních startů) a získala nejvíce medailových umístění (59). Jako jediná ze švédských reprezentantů vyhrála etapový závod Tour de Ski, a je dosud nejmladší vítězkou tohoto závodu v historii (bylo jí dvacet let). Stala se vzorem pro mladé lyžařky ze Švédska, ale i ze zahraničí.[5] Závodila za kluby IFK Tärendö a od roku 2012 za Piteå Elit. Měří 162 cm a váží 60 kg.[6]
Je trojnásobnou juniorskou mistryní světa. Na juniorském mistrovství světa v běhu na lyžích 2006 ve slovinskémKranji byla 1. v kombinaci a 3. v běhu na 5 km. Na juniorském mistrovství světa v běhu na lyžích 2007 v italskémTarvisiu byla 1. v kombinaci a v běhu na 5 km a 2. ve sprintu.
V závodě Světového poháru dospělých poprvé startovala v osmnácti letech 15. března 2006 v čínskémČchang-čchunu a ve sprintu tam obsadila 14. místo. Startovala na Mistrovství světa v klasickém lyžování 2007 v japonskémSapporu – v běhu na 10 km byla pátá, v kombinaci sedmá. Na medailové pozice v individuálním závodě SP poprvé dosáhla 24. listopadu 2007 v norskémBeitostølenu, kde v běhu na 10 km skončila třetí. Jejím prvním životním úspěchem bylo vítězství v Tour de Ski 2007/08, když v závěrečném běhu do vrchu v přímém souboji porazila obhájkyni vítězství FinkuVirpi Kuitunenovou. První medaili z Mistrovství světa získala v Liberci 2009 za 3. místo v závodu štafet. Při svém prvním staru na ZOH získala ve Vancouveru 2010 zlatou medaili v běhu na 10 km volně a stala se tak teprve druhou švédskou běžkyní na lyžích, která vyhrála olympijský závod (po Toini Gustafsson).[7] Mistryní světa v kategorii dospělých se poprvé stala na MS 2011 v Oslu v týmovém sprintu (spolu s Idou Ingemarsdotter). Úspěšné pro ní byli i Olympijské hry v Soči, kdy Švédky vyhrály štafetu, a Kallaová přidala dvě stříbra ze závodů na 2×7,5 km a na desítce volně. Další zlatou medaili získala na domácím Mistrovství světa v klasickém lyžování 2015, kdy vyhrála závod na 10 km volným stylem. Toto MS pro ní bylo nejúspěšnější, ke zlaté medaili přidala i jedno stříbro a dva bronzy. Překonala tak dosavadní švédskou rekordmanku v počtu medailí z Mistrovství světa Toini Gustafsson, která v letech 1962 až 1968 získala 2 zlata, 3 stříbra a 2 bronzy. Na Mistrovství světa v klasickém lyžování 2017 získala bronz v závodě na 2×7,5 km. V závodě na 10 kilometrů klasicky získala stříbrnou medaili. Na ZOH 2018 v Pchjongčchangu získala zlato ve skiatlonu.[8] V roce 2021 nezískala medaili na světovém šampionátu poprvé od roku 2007. Během této sezóny se potýkala s těžkým případem COVID-19, ischemickou chorobou srdeční, zraněním zad a žaludečními problémy.[3]