Charlotte Schrötter-Radnitz
Charlotte Schrötter-Radnitz, v matrice zapsaná Charlotta Julie, také psána Lotte Radnitz-Schroetterová, či Lotte Frumi (18. dubna 1899, Praha[1] – 1986, Benátky), byla česká a italská malířka. ŽivotCharlotte Radnitz vystudovala v letech 1919–1922 pražskou Akademii u prof. Franze Thieleho. Provdala se za malíře Richarda Schröttera a v polovině dvacátých let s ním pobývala v Benátkách. Byla členkou německého uměleckého spolku Concordia a patřila k zakládajícím členům skupin německy hovořících umělců Junge Kunst a Prager Secession. Roku 1926 reprezentovala Československo na Benátském bienále. Po rozpadu manželství se ve 30. letech 20. století vrátila do Benátek, kde zemřela roku 1986 ve věku 87 let. DíloJejí dílo z let 1924–1928 je známé zčásti pouze z reprodukcí v dobovém tisku. Zabývala se převážně figurální malbou, portréty, městskými krajinami a zátiším. Roku 1928 o ní vyšla monografická studie v časopise Deutsche Kunst und Dekoration.[2]. Národní galerie v Praze má ve sbírce obrazy Přístav průplavu della Guidecca (1924) a Pierot, dívka a harlekýn, Tři masky (1927). Obraz Komedianti (před r. 1928) je v Židovském muzeu v Praze. Obrazy Charlotte Radnitz z 20. let se na první pohled odlišují od produkce jejích německy hovořících vrstevníků díky své orientaci na italské prostředí a svým specifickým výtvarným projevem jsou blízké okruhu italských autorů Valori Plastici.[3] Zastoupení ve sbírkáchSpolečné výstavy
OdkazyReference
Literatura
Externí odkazyInformation related to Charlotte Schrötter-Radnitz |