Kamila Bártlová (* 5. února 1931, dříve Kamila Lampířová) je česká esperantistka a pedagožka.

V roce 1952 po mateřské dovolené nastoupila v Okříškách na základní školu, kde ihned založila kroužek esperanta. Sama se esperantu věnovala po tom, co její matka zjistila, co je esperantu v třebíčské Borovině.^[1][2]

Je učitelkou na základní škole v Okříškách u Třebíče, kde vede dětský esperantský kroužek. Se svými žáky se zúčastnila zahraničních exkurzí i dětských malířských soutěží (kde získala dvě mezinárodní ceny^[1][3]). Její články o esperantu se několikrát objevily v místním tisku.

Pod dívčím jménem Lampířová publikuje své básně v češtině.

• Maminčina studánka
• Mamince
• V mírových ulicích světa
• Věčně Mírové nebe věčným milencům
• Hold polním květům
• Pouta
• Náš čas
• Já viděla jsem
• Pohár vítězství míru
• Úvaha filosofická
• Přibyslavský čaroděj
• Provolání matky
• Naše Vysočina
• Zachraňme život - mír - planeta

Některé z jejích básní se objevily ve Věstníku EK Praha.

• Maminčina pohádková studánka (2011, povídky, v češtině a esperantu)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kamila Bártlová na esperantské Wikipedii.

• Oficiální stránky okříšek v esperantu Archivováno 27. 9. 2009 na Wayback Machine.
• Kamila Bártlová na webu Okříšek Archivováno 26. 4. 2021 na Wayback Machine.