Ludmila Pelikánová
Ludmila Pelikánová, provdaná Vlasáková, (8. září 1915, Praha – 6. října 1993[1], Praha) byla česká herečka, recitátorka, pořadatelka kulturněpolitických sborníků a politická agitátorka. ŽivotV letech 1938–1945 byla členkou pražského divadla Uranie a od roku 1948 členkou Divadla na Vinohradech, kde setrvala až do odchodu do penze v roce 1981 [2]. Nejvíce se věnovala uměleckému přednesu. V televizi to byla Nedělní chvilka poezie či představení v divadle Lyra Pragensis. Na zájezdech prezentovala nejčastěji revoluční díla sovětských a českých básníků. Napsala odborné knihy O přednesu (1942), Recitace, nástroj a zbraň (1962) a Pár slov k recitátorům (1984). Jako členka KSČ byla politicky velmi angažovaná. Známé bylo její vystoupení v televizním pořadu Křeslo pro hosta[3]. Za svou angažovanou činnost získala titul zasloužilá umělkyně (1965), Státní cenu (1953), Řád práce (1962) a poděbradskou Křišťálovou růži (1977) za poezii. V červnu 1985 jí byl propůjčen Řád Vítězného února.[4] Podle vzpomínek Jiřiny Švorcové se u ní před rokem 1989 projevila duševní choroba, následně musela být internována do psychiatrické léčebny v Bohnicích, kde nakonec i zemřela. Dílo
OdkazyReference
Literatura
Externí odkazy
Information related to Ludmila Pelikánová |