Petrova Ves
Petrova Ves (německy Petersdorf, latinsky Petrovilla, maďarsky Peterlak, do roku 1907 Péterfalu) je obec na Slovensku v okrese Skalica. Žije v ní přibližně 1 100[1] obyvatel. V obci je římskokatolický kostel Svatého ducha z roku 1762. PolohaObec leží v západní části Slovenska v malé kotlině otevřené západním směrem do Dolnomoravského úvalu, k sousednímu městu Gbely a řece Moravě. Z ostatních stran ji obklopují nevysoké pahorky Chvojnické pahorkatiny, které na severovýchodě a východě přecházejí do kopců kolem Unína a Holíče. V okolí Petrovy Vsi se nacházejí obce Unín, Radimov, Letničie, Smolinské a města Gbely, Holíč, Šaštín-Stráže. HistoriePrvní písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1392. Katastr obce byl však osídlen již dávno předtím. Archeologické nálezy zde dokládají existenci keltského a římsko-barbarského sídliště. Tyto národy vystřídali Slované a v 9. a 10. století patřilo území obce k Velké Moravě. Koncem 11. století připadl katastr Petrovy Vsi k uherskému státu. Traduje se, že v roce 1093 přišel do petroveského údolí Peter Várady, uherský šlechtic, a nazval tam umístěnou osadu podle sebe Petrovou Vsí. Po Varádyových připadla obec feudálům z rodu Bársonyi, Farkas, Thebery a Boltizár. Od roku 1390 obec Petrova Ves patřila Štiborovi z Beckova. O dva roky později připadla Czoborům, majitelům holíčského panství. V roce 1736 převzali holíčské panství i s Petrovou Vsí Habsburkové, kterým patřila až do zrušení poddanství, resp. majetky v ní až do roku 1918. Od konce první světové války následkem vzniku československého státu nese Petrova Ves úřední slovenský název. Přírodní poměryV katastrálním území obce leží chráněný areál Vodná nádrž Petrova Ves. OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Petrova Ves na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
Information related to Petrova Ves |