Roku 1957 se oženil s Frumou Beecherovou. Roku 1966 se přestěhoval do State College v Pensylvánii, kde dvacet čtyři let vyučoval angličtinu a literární komparatistiku na Pensylvánské státní univerzitě, kde k jeho žákům patřil například tvůrce RambaDavid Morrell. Po odchodu do důchodu se přestěhoval do Pittsburghu, kde zemřel roku 2010 na srdeční komplikace.[3]
Publikovat začal roku 1939, první sci-fi povídku vydal roku 1946, Je autorem dlouhé řady vtipných, satirických i hořce ironických povídek povídek a také dvou románů. Kromě toho publikoval pod svým pravým jménem i řadu odborných prací. Roku 1999 obdržel cenu Author Emeritus (Zasloužilý autor)[4] a roku 2006Forry Award za celoživotní dílo.[5]
Brooklyn Project (1948, Projekt Brooklyn), v povídce úředník oznamuje reportérům, že Projekt Brooklyn byl úspěšně dokončen a že za několik minut bude uskutečněna první velká cesta člověka časem.
The Human Angle (1948, Lidský pohled na věc).
Venus and the Seven Sexes (1949, Venuše a sedmero pohlaví).
Medusa Was a Lady! (1951), povídka se stala základem románu A Lamp for Medusa.
The Liberation of Earth (1953, Osvobození Země), nejproslulejší autorova povídka,[1] která s jemnou ironií vyprává o tom, jak je Země znovu a znovu "osvobozována" armádami dvou soupeřících vesmírných supercivilizací.
The Square Root of Man (1968, Druhá odmocnina z člověka).
The Wooden Star (1968, Dřevěná hvězda).
The Complete Science Fiction of William Tenn (2001), dva díly: Immodest Proposals a Here Comes Civilization.
Romány
Obálka magazínu Fantastic Adventures z roku 1951 s autorovou povídkou Medusa Was a Lady!
A Lamp for Medusa (1968, Lampa pro Medúzu), fantasy román vzniklý rozšířením autorovy povídky Medusa Was a Lady! z roku 1951 a vypráví o vzkříšení starořeckých bohů na Olympu.
Of Men and Monsters (1968, Lidé a netvoři), román vzniklý na základě autorovy povídky The Men in the Walls z roku 1963 popisující obrození lidského rodu ve světě ovládaném obrovitými mimozemšťany, kteří ovládli Zemi.
Jak byl objeven malíř Mathaway, časopis100+1, ročník 1977, číslo 22, a časopis Exalticon 1992/01.
Nájemci, antologie Stvořitelé nových světů, Albatros, Praha 1980 a znovu Art-servis, Praha 1990, přeložil Ivo Železný.
Venuše a sedmero pohlaví, antologie Pozemšťané a mimozemšťané, Svoboda, Praha 1981, přeložil Jaroslav Veis.
Bernie coby Faust, fanzin Poutník 1, SFK Julese Verna 1986.
Projekt Brooklyn, fanzin Centrum 1987/1, SFK Cargo Praha 1987, časopis Zápisník, ročník 1988, číslo 10, antologie Od Heinleina po Aldisse, AFSF, Praha 1994, přeložil Miroslav Martan.
Hra pro děti, antologie Roboti a androidi, Svoboda, Praha 1988, přeložil Jaroslav Veis.
Předem odpykaná sazba, fanbook SF překlady 9, SFK Winston Praha 1989 a pod názvem Čas jako závdavek, časopis Exalticon1991/03.